TOPlist
starý dobrý western 2019

Widgetized Section

Go to Admin » Appearance » Widgets » and move Gabfire Widget: Social into that MastheadOverlay zone

Malý velký svět Ivo Cicvárka

Velký svět - Ivo Cicvárek

Ivo Cicvárek: Velký svět

Album Ivo Cicvárka Velký svět by v nadílce letošních folkových alb rozhodně nemělo zapadnout. Nenápadný muzikant nespěchal, skladby na své další album střádal několik dlouhých let, piloval je, nechával pomalu dozrávat a výsledek překonává veškerá očekávání. A to doslova ve všech směrech – muzikantském, textařském i interpretačním. Velký svět je výtečná nahrávka, se kterou Ivo Cicvárek suverénně vstupuje do české písničkářské extraligy, k Plíhalovi, Nohavicovi, Janouškovi, Třešňákovi. Po loňském nádherném albu Hotel v tiché ulici, společném projektu s Ladou Šimíčkovou, rozšiřuje Velkým světem brněnský písničkář svoji diskografii o další skvost.

Právě k Plíhalovi a Nohavicovi můžeme sice Cicvárkovu současnou tvorbu přirovnat, veškerá podobnost je ale jen vnější. S Plíhalem ho pojí hravost rýmů: „Jsem na cestě a ještě neodpoután / Pupeční šňůru hryžu bezzubý / A zatím bez hlesu se deru tmou tam / Kde celý svět je obrácený naruby“ (Na cestě). K Nohavicovi ho přibližuje styl poetiky i schopnost napsat prostou, zároveň ale osobitou a bezprostřední píseň. Inspirací bychom ostatně mohli v Cicvárkově tvorbě vypátrat víc. Třeba v Dětech hrdinů hudebně odkazuje ke Karlu Krylovi, textově je ale svůj a zcela aktuální: „Jsme děti hrdinů / Jsme šedý děti černobílých dekád / Každý má svou vinu / Jaká je ta naše? Na to se ještě čeká “. Ivo Cicvárek je zkrátka svébytnou osobností naší současné folkové scény – výtečným textařem, nevšedním melodikem a zároveň přesvědčivým interpretem svých tu něžně romantických, tu melancholických, tu sarkastických, tu bezmála filozofických opusů.

Působivost Cicvárkových písní nicméně spočívá zejména v melodiích. Nekomplikovaných, nicméně velice chytře vystavěných, s výraznými a zapamatovatelnými refrény. Jejich vnitřní sílu skvěle doplňují střídmá, někdy až minimalistická aranžmá. Vokál Markéty Tulisové, hladivý kontrabas Jakuba Šimáně, nevtíravá kytara Jana Žambocha, saxofony, tuba či lesní roh nádherně dokreslují průzračné tóny piána. Při poslechu asi nejpůsobivější skladby alba, křehké písničky Jednou začneš znova, v jejímž refrénu se zpívá: „Jednou začneš znova / I kdyby v jiném životě a jiném světě…“ se mi neodbytně z mlhy vynořují obrysy jakéhosi mostu klenoucího se přes rozbouřené vody. Krása Cicvárkových melodií si bezmála nezadá s těmi Simonovými a vokalistka Markéta Tulisová zdárně plní roli Arta Garfunkela.

Zajímavý protipól posmutnělým a zamyšleným skladbám tvoří důrazné, místy až nečekaně řízné songy. Countryovku Nový heslo, „ďábelský“ Maryáš, pochodově rázné Děti hrdinů i jazzrockový Kruh zvládá Ivo Cicvárek s nadhledem a uvolněným frázováním podtrhuje vyznění často nečekaných a nejednoznačných slovních obratů: „Někde v těch horách starého hněvu / Za malým kruhem toho, co tuším…“ (Kruh)

Přebal velmi povedeného bookletu desky tvoří malba Provazochodci známé písničkářky a zároveň nadané výtvarnice Martiny Trchové. Prazvláštní neurčitost a nejistota, které obraz evokuje, dokonale korespondují s náladou čtrnácti písniček „Velkého světa“.

Jak je velký svět?“ ptá se autor ve stejnojmenné závěrečné písni. Po poslechu Velkého světa Ivo Cicvárka nebudete v tomto ohledu o mnoho moudřejší. V každém případě budete ale bohatší o pěknou řádku písniček o malých soukromých světech, o jejich počátcích i koncích. Písniček, které patří k tomu nejlepšímu, co se v tomto století v tuzemském folku urodilo.

Ivo Cicvárek:  Velký svět
Vlastní náklad, 2013
Na cestě * Tušení souvislostí * Nový heslo * Na dvou březích * Fotka z příměří * Venuše * Mariáš * Vzduchoplavecká * Mezerník * Děti hrdinů * Jednou začneš znova * Touha * Kruh * Jak je velký svět

avatar Autor: on 4.12.2013. Filed under Recenze. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.