Wabi & Ďáblovo stádo: Příběhy písní (obal CD)

Dva roky po netradičním country-rockově trampském albu Wabi a Ďáblovo stádo přichází společenství muzikantů sdružené okolo Davida Landštofa, Josefa Štěpánka a Wabiho Daňka s novinkou nazvanou Příběhy písní. Ubylo hudebních experimentů, zůstala hravost a pokora v přístupu k písním, které už toho mají hodně za sebou, a výsledek opět stojí za to.

Aktuální Příběhy písní čerpají ze stejnojmenných půvabných knížek muzikanta a publicisty Michala Bystrova. Album otvírají rázné až osudové bicí uvádějící klasickou countryovku Dlouhý černý závoj, song známý z podání Johnnyho Cashe. Následující „hospodsky“ zahraný Močál u Saint Louis stylově posouvá Ďáblovo stádo k jazzu, a právě tímto způsobem pojaté skladby patří na albu k těm nejlepším. Klarinet, řachavé bicí, banjo, rozevláté tóny piána i sbory vytvářejí nádherně dřevní rámec známého bluesového evergreenu. V „kramářském“ příběhu Francka a Johnny vystupuje do popředí další důležitý nástroj – hammondky.

Už na minulém albu leckoho překvapilo, když Wabiho vypalovačku Hudsonské šífy nahrálo Ďáblovo stádo v nezvykle zpomalené verzi. Na novince potkal podobný osud píseň Jesse James a povedlo se. Balada o neslavném konci slavného desperáta, milionkrát obehraná ve zběsilém rytmu u táborových ohňů, se tak vrátila zpátky ke své podstatě. Křehká verze Šťastného slunce, které kdysi patřilo k perlám repertoáru Michala Tučného, je pak jedním z absolutních vrcholů celého alba.

Z britsko-amerického rámce alba vybočuje Partyzán, song známý z repertoáru Leonarda Cohena. Autorkou hudby k tomuto příběhu o osudu francouzských partyzánů byla ruská zpěvačka a kytaristka Anna Jurijevna Betulinskaja, která v exilu přijala jméno Anna Marly. Nohavicův text k písni Partyzán vznikl už v osmdesátých letech, dvě nově připsané sloky posouvají tuto píseň do nových časů a souvislostí.

Ďáblovo stádo šlape tak dokonale, že posluchač při vnímání děje nemusí postřehnout mnohé zajímavé detaily. Třeba kytary se netlačí do popředí zbytečnými sóly a znějí tak samozřejmě, že teprve při opakovaném poslechu se vynořují jejich promyšlené a do posledního detailu dotažené figury. Každá píseň dostala trochu jiný háv – potkávají se tu folk se swingem, country s jazzem, blues s rokenrolem, vždy naprosto přirozeně a bez náznaku křeče. Jen výjimečně problesknou určité pochyby. Až příliš popové aranžmá skotské lidovky Loch Lomond ale naštěstí zachraňují proplétající se a skvěle sladěné hlasy Wabiho a Radůzy.

Velkým oříškem musel být výběr českých textů. Jen několikrát byla volba vcelku jednoduchá: Josef Kainar a Močál u Saint Louis, Stanislav Mareš a Jesse James, Jaromír Vomáčka a Šťastné slunce nebo Ivo Fischer a Loch Lomond. U Dlouhého černého závoje to bylo složitější, volba padla na pěkný text Jana Krůty (jen ten černý závoj v něm chybí). Možná trochu překvapivě sáhli muzikanti u Blues špitálu sv. Jakuba po původním českém překladu Josefa Škvoreckého a Lubomíra Dorůžky. Jeho stručnost a syrovost nicméně dokonale souzní s pohřební náladou tohoto prastarého songu. Nádherný text Františka Vrby k písni Francka a Johnny byl bohužel zkrácen o několik slok, příběh tak má sice spád, hodně podstatných informací (třeba, že „Francka má dobrý srdce“ nebo o  tom, jak skončila „v tý židli, co běhá v ní proud“) se ale bohužel vytratilo do nenávratna. Jednoznačně šťastný byl nápad vybrat k australské lidové Tancuj, Matildo překlad Stanislava Mareše, a zachovat tak (na rozdíl od známě verze Karla Hály) story o neslavném konci tuláka přistiženého četníky při krádeži ovce. O dva nové texty se postarala Radůza, a zatímco Shenandoah i sama zpívá, Tam za Cukrovou horou přenechala Wabimu. Přestože jedním z autorů českých slov k tomuto nadějeplnému songu z časů Velké hospodářské krize byl i Jan Werich (Tam za mořem piva), Radůziny verše jsou snad ještě lepší, dokonale vystihují podstatu originálu a nabízejí smršť vtipných obratů a nečekaných rýmů. Příjemným bonusem, se kterým se patrně původně na album nepočítalo, je Opilý Skot v překladu Wabiho Daňka nazpívaný jen tak bez doprovodu. Milá a lechtivě humorná tečka na závěr.

Přestože se na Příbězích písní pěvecky podíleli i speciální hosté – Radůza a Jaromír Nohavica – zůstávají tentokrát zcela ve stínu Wabiho Daňka. Ten s nadhledem a naprostou přesvědčivostí vypráví příběhy drsné, posmutnělé i vtipné. Výběr písní, citlivá aranžmá, pohoda při nahrávání, to vše bezpochyby přispělo k jeho patrně nejlepšímu pěveckému výkonu kariéry.

Album Příběhy písní nahrálo Ďáblovo stádo v obsazení: Josef Štěpánek – kytary, mandolína, banjo, autoharfa, weisenborn, pedal steel, lap steel, foukací harmonika; David Landštof – bicí nástroje, perkuse; Jan Kořínek – Hammond organ a piano; Jan Lstibůrek – baskytara, kontrabas; Štěpán Janoušek – trombón; Bedřich Šmarda – saxofony, klarinet; vokální skupina Skety, speciální hosté alba: Radůza a Jaromír Nohavica.

O knihách Michala Bystrova Příběhy písní, které by rozhodně neměly uniknout vaší pozornosti, se lze více dozvědět například na webu autora – www.michalbystrov.cz/pribehy_pisni_index.htm, malou ochutnávku nabízí web Magazínu UNI – magazinuni.cz/rubriky/hudba/pribehy-pisni/.

Wabi & Ďáblovo stádo: Příběhy písní
Supraphon, 2014
Dlouhý černý závoj * Močál u Saint Louis * Francka a Johnny * Loch Lomond * Šťastné slunce * Stack-a-Lee * Jesse James * Partyzán * Shenandoah * Tam za cukrovou horou * Tancuj, Matildo * Blues špitálu sv. Jakuba * Opilý Skot