Wabi Daněk: Ďáblovo stádo (Foto: Universal Music)

Odvážný a v kontextu české trampské a country hudby takřka revoluční počin připravilo sdružení hudebníků, které si říká Ďáblovo stádo, společně s Wabi Daňkem, mužem, v jehož písničkách se oba žánry protínají již několik desetiletí. Bubeník a muž v pozadí David Landštof vypravil Ďáblovo stádo na cesty u nás prakticky neprobádané, do míst, kde se letité písně potkávají se soudobými hudebními trendy.

Podařilo se nevídané: Ďáblovo stádo pojalo klasický hudební materiál zcela současně a po svém, přesto s úctou a pokorou tak, že výsledek překonává veškerá očekávání. Nabízejí se sice mnohá přirovnání k americké scéně, na níž byla a je moderní interpretace starých lidovek a countryovek vcelku běžnou záležitostí, ale je třeba si uvědomit, že Ďáblovo stádo je v poněkud jiné situaci. Tradiční trampská píseň a „country” v české kotlině jsou dlouhá léta zakonzervovány v podivně ustrnulém tvaru a nepočítáme-li občasné covery rockových (často i punkových) kapel a děsivé úlety typu Maxim Turbulenc či Walda Gang, seriózní pokus o výraznější inovaci zvuku tu ještě nebyl. To, jak před lety Daniel Lanois s Emmylou Harris na albu Wrecking Ball stavěli základy alternativní country nebo jak nedávno T-Bone Burnett ušil hudební kabát pro společný projekt Roberta Planta a Alison Krauss, bylo pro Ďáblovo stádo určitě inspirací, ale s konkrétními písničkami si už museli poradit sami. Což se jim podařilo tak náramně, že stoji za to album rozpitvat píseň po písni.

Úvodní Samotu rozjíždí honky-tonkové piáno a lehoučce jazzová kapela skvěle doplňuje Wabiho poklidný zpěv, z něhož je cítit smířování se s těžkým osudem a zároveň také jakousi neurčitou spokojenost. Jak záhy poznáme, tenhle ambivalentní pocit čeká posluchače na více místech alba.

Blízko Little Big Hornu je první skladbou, v níž se kapela odvážněji vrhá do vod alternativní country. Basa a bicí dusají, jak koně Siouxů a ženou příběh generála Custera ke známému a neslavnému konci. Wabiho hlas se neztrácí ani v téhle nadmíru zběsilé jízdě, nahrávání v dřevěném srubu bylo jednoznačně dobrou volbou, zvuk bicích i kytar je zvláštně rozostřen a dodává písni atmosféru až magickou.

Kontrast přináší křehce pojatá kovbojská balada Laredo, v níž se pěveckou partnerkou Wabiho stala Radůza. Jejich krásně smutný duet je jedním z vrcholů alba. Chybou by bylo přeslechnout jednoduché, ale nádherně náladotvorné piáno.

Sentiment trampské klasiky Až ztichnou bílé skály pro inovace příliš prostoru nenabídl. Lehké tango v pozadí a klouzavé tóny steel kytary se více méně nabízely samy. Asi nejtradičněji pojatá věc na albu by zapadla i do daleko konvenčněji pojatého projektu.

Mrtvej vlak je dalším příkladem písničky, která jako by byla ušita přímo pro Ďáblovo stádo. Temně westernová atmosféra doprovodu si s ponurým až morbidním textem Mikiho Ryvoly rozumí dokonale.

A slunce pálí jen začíná recitativem, patrně prvním ve Wabiho kariéře a je nejklasičtějším country kusem alba. Milá a působivá je drobná úprava melodie při slovech „stínu šmouhu šedivou já táhnu za sebou”.

Zajímavé je sledovat, jak písničku Kdo mi zatlačí oči nedávno zesnulého Kapitána Kida proměněnou v jakési country bluesové reggae, vrací Wabiho zpěv zcela přirozeně k její původní poetice. Nenápadná síla jeho zdánlivě monotónního hlasu, kterým často spíše vypráví, než zpívá, se zde projevuje naplno.

Titulní píseň Ďáblovo stádo doznala už tolika verzí (i těch českých), že přijít s něčím novým nebylo jen tak. Kapela se nevyhýbá zvukům až psychedelickým a navíc šlape tak báječně, že vám je v závěru až líto, že tenhle song není delší.

V ryvolovce Hejno vran září Radůza a její hlas nádherně dokresluje podzimní atmosféru. Chcete-li se zavřenýma očima poslouchat a zároveň vidět úžasné a barevné přírodní scenérie, máte šanci. V Radůzině podání si můžete Hejno vran vychutnat i jako zamyšlení nad podzimem života.

Výrazného zásahu se dočkaly obě Daňkovy autorské písně. Zatímco v Dawsonu kapela značně přitvrzuje až k hranicím alternativního country-rocku, Hudsonské šífy, které třeba Echt! svého času rozjel jako pubrockovou vypalovačku, Ďáblovo stádo pojímá takřka rickrubinovsky jako dramatickou baladu.

Příběh strojvůdce Caseyho Jonese, je znám v několika českých verzích. Na albu použitý text Jana Vyčítala nutí Wabiho sypat ze sebe slova, rychleji než je jeho zvykem, ten to ale zvládá vcelku hladce. Nahrávka navíc dokazuje, že i klasicky pojatá country pro Ďáblovo stádo není problém.

To nejlepší přichází na závěr: bonusový Tvůj bílý šátek, sedm desítek let starý song z operety Josefa Stelibského, je dalším regulérním hitem v kariéře Anety Langerové. Takhle nějak by klidně mohla znít novodobá česká moderní country. Pánové z Ďáblova stáda, pořiďte Anetě pořádný kovbojský širák. Slušet jí bude náramně!

Album Wabi a Ďáblovo stádo ukázalo, že listovat ve starých zpěvnících a hrát písně otců, dědů i pradědů podle svého hudebního přesvědčení může být smysluplné a krásné. V tomto případě se navíc nejen sešli vynikající muzikanti, ale hlavně vzniklo pozoruhodné společenství lidí, kteří mají tyto písničky zadřené pod kůží a, co je zásadní, na rozdíl od mnoha jiných rockerů a jazzmanů je ani v nejmenším nepodceňují.

Určitě by se našlo i pár výtek (třeba střídání spisovné a nespisovné češtiny během některých písní), lze zalitovat, že prostor k sólovému zpěvu nedostala pianistka Šárka Adámková, popřípadě zauvažovat nad tím, že se chvílemi muzikanti možná poněkud krotili, aby to s „novým přístupem” nepřehnali, ale to není podstatné. Nebylo by ani příliš férové vyzdvihovat jednotlivé hráčské výkony, ať jsou jakkoli skvělé. Jakoby zkrátka platilo: „Všichni za jednoho, jeden za všechny.” Což se v plné míře týká i dalších členů Ďáblova stáda, kteří měli na starost fotografie, grafiku a dokumentární film (je na CD v samostatné stopě).

Pochvalu si zaslouží i vydavatelství Universal Music, které tomuto, ve své podstatě alternativnímu a menšinovému projektu, poskytlo veškerou podporu.

Wabi a Ďáblovo stádo
Universal Music s.r.o., 2012
Samota * Blízko Little Big Hornu * Laredo * Až ztichnou bílé skály * Mrtvej vlak * A slunce pálí jen * Kdo mi zatlačí oči * Ďáblovo stádo * Hejno vran * Dawson * Hudsonské šífy * Casey Jones * Bonus: Tvůj bílý šátek

Ďáblovo stádo tvoří:
David Landštof – autor projektu, koprodukce, bicí, perkuse
Josef Štěpánek – koprodukce, aranžmá, kytary, banjo, pedal steel, mandolína, weissenborn
Luboš Novotný – dobro, lap steel, spolupráce na aranžmá a výběru písní
Jan Lstibůrek – baskytara, kontrabas
Šárka Adámková –  piano, wurlitzer, harmonium, vokály (ar. vokálů)
Michal Gregor  – kytary, banjo, mandolína, ukulele, vokály
Petra Lstibůrková Páchová – vokály
Michal Pekárek –  koprodukce, sound design, moderátor
Jiří Turek – fotografie, kickstarter
Jan Foukal – dokument, trailer
Agáta F. Mayerová – art design, klipy
Maťo Mišík – grafika, vizuály, kreativní podpora

Hosté:
Radůza – zpěv, akordeon
Aneta Langerová – zpěv