TOPlist

Widgetized Section

Go to Admin » Appearance » Widgets » and move Gabfire Widget: Social into that MastheadOverlay zone

Medard Konopík: „Z nového alba Greenhornů mám radost!“

Medard KonopíkO novém albu skupiny Greenhorns se mezi fanoušky povídá již dlouhou dobu. A protože práce na této novince jsou již dokončeny a deska v těchto dnech přichází do distribuce, požádal jsem kytaristu skupiny Greenhorns, Medarda Konopíka, aby čtenářům CountryWorldu prozradil o novém albu něco bližšího. A protože řeč nakonec byla nejenom o novinkách u Greenhornů, ale také o aktivitách znovuobnovené skupiny Tučňáci, nabídneme vám rozhovor s Medardem Konopíkem rozdělený do dvou tematických částí. Ta první se pochopitelně bude věnovat Greenhornům.

A protože nová deska Greenhornů je prvním albem natočeným v nové sestavě skupiny, nemohu se nezeptat, jak vlastně došlo k tomu, že za Honzou Vyčítalem stojí na pódiu většina členů skupiny Tučňáci?
To přišlo tak nějak samo. Vše začalo, když od Greenhornů odešel banjista Ilja Herain. Milan Černý, který s Greenhorny hraje již řadu let, tehdy Honzovi doporučil Jirku Panschaba. To s Greenhorny ještě působil Petr Kocman, který ale začal čím dál častěji koncertovat s vlastní kapelou a samozřejmě se stávalo, že někdy se termíny obou kapel střetávaly. Tak jsem za Petra začal u Greenhornů zaskakovat já. Protože to ale bylo čím dál častěji a Honza Vyčítal chtěl, aby Greenhorni byli na všech koncertech stejní, tak se s Petrem dohodnul na jeho odchodu a já jsem na jeho místo nastoupil natrvalo. Davida Babku pak u steelkytary nahradil Jirka Zima a tím vlastně vznikla stávající sestava, kdy až na bubeníka Vaška Švába jsou všichni členové Greenhornů bývalí Tučňáci.

A nemáte strach z toho, že si budou posluchači plést Tučňáky s Greenhorny?
Já si myslím, že ne. Obě kapely sice mají podobné obsazení, ale jinak jde každá svojí cestou. Už jen osobnost Honzy Vyčítala je jasným poznávacím znakem. Jeho hlas je neopakovatelný a i jeho písničky jsou hodně jiné než ty, které hrají Tučňáci. Deska Greenhornů je sice moderní, ale více méně se drží jejich tradičního soundu a zcela záměrně nijak z tohoto zvuku kapely nevybočuje. Stejně jako na koncertech, kde navíc nehraji na elektrickou kytaru, ale jen na akustickou, takže to zní zcela jinak než Tučňáci.

Nejnovějším počinem Greenhornů je tedy nové album, můžeš ho našim čtenářům představit?
Deska se jmenuje Bůh mi seslal krásný ráno a vydává jí Multisonic Karla Vágnera. Vychází na přelomu října a listopadu a je na ní patnáct písniček. Skoro polovina z nich je vlastní tvorba, zbytek jsou převzaté skladby.

Z jakých hudebních zdrojů jste čerpali?
Jsou tam jak věci countryové, např. od Merlea Haggarda nebo Bucka Owense, čerpali jsme i v oblasti bluegrassu nebo jazzu, jedna skladba pochází i od Jana Wericha…

S písničkami Jana Wericha už je to na deskách Greenhornů skoro tradice…
Ano, tentokrát přišla na řadu písnička „Hodné štěně,“ kterou si s Honzou zazpíval Petr Bratský.

Čímž se dostáváme k hostům. Kdo další, kromě Petra Bratského, se na albu objeví?
Nejslavnějším hostem na albu je Wabi Daněk, který si s Honzou zazpíval v Dylanově písni „Dívka ze severní země“. V písničce „Kdy je čas jít spát“ uslyšíte Radku Dyntarovou. Dalšími hosty na desce jsou Ján „Freddy“ Zubárik (v písni „List z kalendáře“) a Petra Nováková, která si s Honzou zazpívala ve skladbě „Kolikrát už?“. To jsou zpěváci a jediným muzikantským hostem je pak další člen Tučňáků, houslista Mirek Matoušek.

Říkáš, že zhruba polovina skladeb na nové desce pochází z vlastních autorských zdrojů, kdo se tedy na albu podílel autorsky?
Tak u textů je to převážně Honza Vyčítal, u jedné písničky si hudbu i slova napsal Vašek Šváb. Jednu písničku si otextoval Jirka Panschab, to je píseň proslavená díky filmu Bratříčku, kde jsi? „Man of Constant Sorrow“, která se v češtině jmenuje „Jsem věčně smutnej.“ Já jsem složil dvě písně, které mi otextoval Honza Vyčítal a sám pro sebe jsem si ještě otextoval písničku Boba Dylana „Things Have Changed,“ která má český název „Věci se mění.“

Je snazší přebírat věci ze zahraničí nebo hrát vlastní repertoár?
S vlastním repertoárem je to mnohdy i snazší, alespoň administrativně určitě. Ale jinak nevidím na přebírání písniček ze zahraničí nic neobvyklého. Ostatně američtí zpěváci to dělají zrovna tak. Když se mi nějaká skladba líbí, tak určitě nevidím nic špatného na tom, že jí také nazpívám. Třeba písně Boba Dylana nazpívaly stovky zpěváků, s větším či menším úspěchem, mnohdy se dá říci, že ta „kopie“ je dokonce lepší než originál – tedy co se zpěvu týká. Samozřejmě, pokud někdo v Čechách napíše dobrou písničku, tak proč jí nezpívat.

Titulní skladba z nové desky Greenhornů je Kristoffersonova „Sunday Morning Coming Down,“ kterou u nás už dokonale proslavil Pavel Bobek. Nebojíte se srovnání s touto slavnější verzí?
Ne, docela se na to i těším. Pavel Bobek písničku Nedělní ráno nazpíval bezesporu fantasticky, text Vladimíra Poštulky je nádherný, romantický a moc se mi líbí. My jsme se snažili tuto skladbu pojmout trochu jinak, surověji, blíže k originálu. Už jen proto, že některé obraty, které jsou v originální verzi, by v tehdejší době, kdy vznikala píseň Nedělní ráno, těžko prošly tehdejší cenzurou. Takže na to srovnání se těším a nebojím se ho. Je to samozřejmě zvláštní, protože u nás nebývá příliš zvykem, že by dva zpěváci udělali stejnou písničku. Ale samozřejmě to není o nějaké soutěži, je to prostě jen o radosti z muziky.

Už jste měli možnost skladby z nové desky otestovat na divácích na koncertech?
Návštěvníci našich koncertů znají zatím jen některé, například „California Blues“ převzatou z repertoáru Merle Haggarda, resp. Jimmieho Rodgerse. Text k této písni napsal už před dlouhou dobou můj kamarád Olda Košíček a tu písničku jsem hrál ještě v dobách svého působení v amatérských kapelách. A z koncertů budou naši fanoušci znát také písničku převzatou od Boba Dylana „Věci se mění,“ nebo „Chlapům nesluší moc pláč“ od Bucka Owense, kterou zpívá Jiří Panschab. A zatím jsou ohlasy pozitivní a písničky se líbí. Takže některé skladby už posluchači z koncertů znají, ale třeba Honzovy písničky budou mít na desce úplnou premiéru, ty jsme ještě na koncertech nehráli.

V druhé části rozhovoru si budeme s Medardem Konopíkem povídat o znovuobnovení činnosti skupiny Tučňáci.

Greenhorns v roce 2009
Medard Konopík (Foto: Ing Jiří Konc)
Honza Vyčítal (Foto: Ing Jiří Konc)
Jiří Panschab (Foto: Ing Jiří Konc)
Medard Konopík (Foto: Ing Jiří Konc)
Jiří Zima (Foto: Ing Jiří Konc)
avatar Autor: on 29.10.2009. Filed under Rozhovory. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0. You can leave a response or trackback to this entry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*