V hudebním světě se občas přihodí věci více než podivné. Když na počátku roku 2002 vyšel u jazzové značky Blue Note albový debut tehdy zcela neznámé zpěvačky Norah Jones, nikdo nemohl tušit, že během roku překročí jeho prodej 6 miliónů kopií a že 23. února 2003 získá neuvěřitelných 8 cen Grammy.

I když na jiném místě našeho serveru podrobně informujeme o udělení cen Grammy v oblasti country, je třeba se také zmínit o Norah Jones, nejúspěšnější zpěvačce minulého roku celé oblasti populární hudby. Norah Jones a country hudba mají totiž společného více, než by se mohlo zdát.

Vezměme to ale od počátku. Norah Jones se narodila v roce 1979. Dětství prožila se svojí matkou v texaském Dallasu. Otcem, kterého ale nikdy nepotkala, je Ravi Shankar, legendární indický hráč na sitar. Hodně času strávila Norah posloucháním desek. Směsice to byla neskutečně různorodá: Aretha Franklin, Joni Mitchel, Willie Nelson, Hank Williams, Ray Charles a další. Při studiu zpěvu na dallaské umělecké vysoké škole ji uchvátil jazz. Během studií se dostala do New Yorku, do věhlasné hudební čtvrti Greenwich Village. Zde se seznámila s kytaristou Jesse Harrisem a basistou Lee Alexanderem a s několika dalšími muzikanty založili hudební skupinu. Své první demosnímky nabídli vydavatelství Blue Note, které jim po několika měsících vydalo první EP se šesti skladbami. V roce 2002 vyšlo první album „Come Away With Me“.

Co přináší toto tak ceněné album? Nenápadné písně, které v záplavě módních hitů na první poslech pravděpodobně ani nezaznamenáte. Tichý, komorní zpěv doprovázený kapelou hrající někde na pomezí jazzu a folku, občas podnikající výlety do oblasti country či blues. Při opakovaném poslechu se ale vynoří něco, co lze jen těžko definovat. Něco, co vás ale dozajista uchvátí a donutí vás k nahrávkám se znovu vracet. Stále více a více se budete zaposlouchávat do uhrančivého zpěvu Norah Jones, budete si libovat ve vší té barevnosti, které je její sametový hlas schopen a budete žasnout nad střídmým, nevtíravým, ale naprosto dokonalým klavírním doprovodem. Norah Jones neoslňuje při hře na klavír nějakou ekvilibristikou, ale tóny, které zahraje, zazní přesně v ten pravý okamžik. Vše dotvářejí a přizdobují její spoluhráči do konečného fascinujícího tvaru.

Znovu se možná vtírá otázka, co mají společného Norah Jones a country music? Takže k jádru věci. Ač se Norah Jones považuje spíše za umělkyni jazzovou, k country hudbě ji pojí mnohé. Můžeme si ji například poslechnout na nahrávce písně Lonestar, kterou nahrála při koncertu na počest Willieho Nelsona a která vyšla i na albu „Stars and Guitars“. Mezi své největší oblíbence současnosti zařadila v rozhovoru pro magazín Rolling Stone bluegrassovou houslistku a zpěvačku Alison Krauss. Během března by se Norah Jones měla objevit i na chystaném albu „Lonesome, On’ry and Mean: A Tribute to Waylon Jennings“.

Pokud jste se k nahrávkám Norah Jones ještě nedostali, stačí navštívit její web a hned budete mít co poslouchat. Na www.norahjones.com v sekci „music“ naleznete řadu ukázek i 12 kompletních písní ve formátu MP3 (celkem něco přes 48 minut). Jak cítí Norah Jones country hudbu, se můžete přesvědčit při poslechu písniček Crazy (Willieho Nelsona), Cold, Cold Heart (Hanka Williamse) či evergreenu Tennessee Waltz.

Při udělování cen Grammy Norah Jones řekla: „Nikdy, jsem si nemyslela, že hudba, kterou dělám, může být považována za populární. Je to neuvěřitelné.“ V hudebním světě se zkrátka občas přihodí i věci více než podivné.