Maracas je hudební perkusní nástroj pocházející z oblasti Portorika, často označovaný také jako rumba koule. MaraCas je ale také hudební skupina z Ostrova nad Ohří, hrající moderní country hudbu. S tvorbou této skupiny jsem se poprvé setkal v roce 2006 na festivalu Stodola Michala Tučného, kde skupina MaraCas zvítězila v druhém (a posledním) ročníku divácké soutěže o Cenu Michala Tučného. S MaraCasem jsme se vlastně málem minuli, protože jsem se festivalu zúčastnil až v jeho druhý den, kdy ze soutěžících vystupovala už jen vítězná kapela, jejíž koncert se navíc časově křížil s jinými mými novinářskými povinnostmi na festivalu. Když jsem se pak vracel k areálu Stodoly, nemohl jsem věřit vlastním uším – že by na Stodolu přijely Dixie Chicks? Zázrak se pochopitelně nekonal. I když možná ano. Na pódiu v tu dobu totiž úřadovala právě skupina MaraCas. A jejich vystoupení pro mne bylo opravdu velkým a milým překvapením. Jedna písnička střídala druhou a už tehdy jsem si pomyslel, jaké by asi bylo cédéčko této partičky? Odpověď na tuto otázku již znám, protože skupina MaraCas na podzim 2007 zamířila do nahrávacího studia Triton, aby pro label Good Day Records natočila CD s názvem Řekni proč….

Stejně jako při koncertním vystoupení MaraCasu, i na albu Řekni proč… se mísí čeština s angličtinou. Najdete zde nejenom původní autorské skladby, ale také do češtiny přezpívané covery vypůjčené ze zámoří. A u těch skladeb, kde česká verze nebyla k dispozici, byl ponechán původní anglický text.
Desce dominuje především převzatý materiál a hlavním zdrojem pak bylo již zmíněné dámské trio Dixie Chicks, z jehož repertoáru si MaraCas vypůjčil hned šest z celkových dvanácti skladeb („The Long Way Around“, „Am I The Only One (Whose Ever Felt This Way),“ „Mrazivý letní den,“ „Everybody Knows,“ „Pojď sem, protančíme den“ a „Cowboy Take Me Away“), všechny v dokonalé interpretaci zpěvačky Martiny Hoštové.

Mezi další zdroje patří také Travis Tritt („Řekni proč,“ orig. Still in Love With You), Alan Jackson („Kdybych já měl prachy“, orig. Mercury Blues) a Greenhorns resp. Hank Williams Sr. („Odjíždím v dál,“ orig. I’m A Long Gone Daddy). Poslední zmíněná cover verze má na desce trochu zvláštní postavení. Zatímco v ostatních převzatých skladbách MaraCas zbytečně neexperimentuje a snaží se co možná nejvíce přizpůsobit původním předlohám, tak v této greenhornovské klasice pustili muzikanti z MaraCasu uzdu své fantazii opravdu hodně volně. Vznikla tak zajímavá nahrávka, z počátku možná s trochu temnějším výrazem, ale postupně gradující do pěkně našlápnuté countryové jízdy. Současný countryový zvuk není pochopitelně součástí jen převzatých skladeb a na stejně vysoké kvalitativní úrovni se pohybuje i v autorských skladbách („Štace,“ „Čeká mě štěstí,“ „Ráno“).

Samostatnou kapitolou jsou české texty, které pocházejí převážně z autorských dílen Martinů Richtera a Zajace. U českých verzí převzatých skladeb je třeba ocenit, že se textaři poměrně důsledně drželi anglického vzoru a české texty obsahově odpovídají originálu, což je na naší hudební scéně jev téměř nevídaný, ovšem o to více chvályhodný. Už jen proto, že se tématicky odpoutává od countryových kovbojských klišé a obsahově píseň přibližuje běžnému životu posluchače, což může písničkám jen prospět.

Na dokonalém zvuku alba má svůj podíl nejenom samotná skupina Maracas, zde ve složení Pavel Hozák (kytara, zpěv), Martina Hoštová (klávesy, zpěv), Jiří Šruma (sólová kytara), Jan Valenta (housle), Petr Kubrycht (basová kytara) a Martin Richter (bicí), ale také neocenitelní pomocníci ve studiu – Antonín Kny, Petr Kocman a Barbora Panschabová ze skupiny Apples, kteří k nahrávkám přidali nejenom své hlasové a instrumentální výkony, ale ujali se i hudební režie celého projektu. Z dalších umělců, kteří na albu hostovali, mohu jmenovat například Jiřího Zimu nebo Lídu Nopovou. Výsledkem jejich práce je CD, které je na české country scéně poměrně výjimečné, přináší současný countryový zvuk a tucet písní, z nichž řada by určitě neměla uniknout pozornosti širšího countryového publika („Mrazivý letní den,“ „Čeká mě štěstí,“ „Kdybych já měl prachy,“ „Pojď sem, protancujem den“). Zbývá jen doufat, že nasazené tempo vydrží MaraCasu i nadále, zejména v novém složení (ze skupiny odešli Martina Hoštová a Martin Richter a naopak novými přírůstky jsou Tomáš Suchomel (bicí) a steelkytarista Miloš Slezák) a že se brzy dočkáme jejich dalšího alba, na které se já osobně už teď moc těším.

MaraCas: Řekni proč
Good Day Records, 2007
Kdybych já měl prachy – The Long Way Around – Štace – Am I The O¨nly One Who´s Ever Felt this Way – Mrazivý letní den – Čeká mě štěstí – Everybody Knows – Pojď sem, protančíme den – Ráno – Odjíždím v dál – Cowboy Take Me Away – Řekni proč