Zdá se být k neuvěření, že Luboš Pospíšil zahájil jako člen C&K Vocalu svoji hudební dráhu už v roce 1969. Je tomu ale opravdu tak – zpěvák a muzikant jen o pár let mladší Mišíka a Prokopa se na naší scéně pohybuje již téměř čtyři desítky let. Mohl by tak mít řadu důvodů těžit z osvědčených hitů svého repertoáru a pomalu se chystat na muzikantský důchod. Poslechnete-li si však jeho nové album Příznaky lásky a navštívíte-li jeho koncert, s potěšením seznáte, že věci se mají úplně jinak.
S obnovenou kapelou 5P se nyní Luboš Pospíšil vrací ve velkém stylu a v doslova životní formě. Energie o hodně let mladších muzikantů se dokonale setkává s jeho noblesním zpěvem, výtečně si rozumí s novějšími i staršími písněmi a vše do sebe zapadá způsobem až neuvěřitelným. Zatloukalova kytara, opřena o pevnou a pružnou rytmiku, získává další energii i eleganci, klávesy Ondřeje Fencla se co chvíli nespoutaně odvazují a vše spolehlivě jistí bývalý člen skupiny Vltava baskytarista Martin Štec a za bubny mladičká a veskrze sympatická Pája Táboříková, která stíhá písně přizdobovat i svým příjemným dívčím vokálem. Luboš Pospíšil několikrát překvapivě odkládá kytaru a úderně se opírá do kláves. Staré hity i novinky se potkávají v dokonalé symbióze. Letitou píseň Tenhle vítr jsem měl rád posouvá Zatloukalovo sólo až někam k rockové nesmrtelnosti. Po mnoha letech z pódia zaznívá Groteska s geniálním Šrutovým textem i Saharova Letní láska. Radost se postupně přenáší z muzikantů na posluchače, odtud zase zpátky na pódium a všichni si naplno uvědomují, že jsou svědky čehosi výjimečného a koncert si patřičně užívají. Už hodně dlouho jsem na české rockové scéně nezažil něco podobného (ostatně – mrkněte na komentáře na http://gbook.ftt.cz/book.php?id=12080, které hovoří samy za sebe). Zážitek je to srovnatelný snad s premiérou Prokopovy Koleje Yesterday. To ale bylo před čtvrtstoletím, v roce 1983. Luboš Pospíšil něco podobného dokazuje dnes. Byl by zkrátka hřích nezaznamenat jeho vystoupení se současnými 5P na živé CD a hlavně na DVD. A já také vím, že pro případné hlasování do rubriky „Comeback roku 2008 v české pop music“ mám v tuto chvíli zcela jasno.
Letos na jaře spařilo světlo světa po dlouhých sedmi letech nové Pospíšilovo album. Jeho název převzatý ze Šrutova překladu básní Roberta Gravese „Příznaky lásky“ výstižně sumarizuje náměty jedenácti milostných písní. O hudební složku se tradičně podělili Pospíšil a Zatloukal, devět textů je od Pavla Šruta, jeden z pozůstalosti Františka Stralczynského, jedním přispěl Jan Kašpar. Většina písní je zcela nových, některé, například Růže z květinářství, zdobí Pospíšilův repertoár již řadu let.
Od Luboše Pospíšila nikdy nikdo neočekával žádné stylové kotrmelce a hned od prvních tónů alba je zřejmé, že ani Příznaky lásky z tohoto trendu nevybočí. Podle očekávání navazují na jeho dřívější tvorbu, zejména tu z druhé poloviny let osmdesátých. Dokonce, jakoby se na více než dvacet let zastavil čas. V případě Luboše Pospíšila ta nevadí ani trochu. Odjakživa byl svébytným interpretem romantických rockových příběhů o nejrůznějších podobách lásky. Možná nic víc, ale taky nic míň. Jeho písničky nikdy nenudily a nenudí ani teď. Spolu s Bohoušem Zatloukalem stále umějí přicházet s melodiemi, které nejen že dokonale padnou Šrutovým textům, ale mají i značný hitový potenciál. Výrazných písní se z alba vynořuje při prvním poslechu hned několik (Koukej lásko, Isabela, Růže z květinářství) a postupně se přidávají další (Nevinná milá, Válka slov, Miriam,…). Nelze si nepovšimnout mnohých hudebních odkazů: zeppelinovských kytarových riffů, kláves a-la Doors, zřetelných pinkfloydovských harmonií (Růže z květinářství). Přepestrá je i směsice hudebních stylů a jako obvykle není ke slyšení jen rock. Do folkových vod směřují písně Náš věk a závěrečná Já a ty, alternativně countryový nádech nezapře Izabela, v některých případech, jako je třeba Válka slov, si netroufám o stylovém zařazení vůbec hovořit. Typický Luboš Pospíšil.
Album Příznaky lásky se jednoznačně povedlo, na živo jde ale Luboš Pospíšil, jak již bylo řečeno, ještě mnohem dál – až k výšinám nejlepších koncertů Vladimíra Mišíka a Michala Prokopa. Rada pro Pospíšilovy příznivce je velice jednoduchá: budete-li mít možnost si na něho někde zajít – neváhejte. A pro ty ostatní – zkuste a neprohloupíte. Charismatický zpěvák, jemuž léta nic neubrala na síle jeho jedinečného hlasu, ale jen přidala na důvěryhodnosti, vám nabízí písničky plné jedinečných melodií i nevšedních textů. A tak si zazpívejme s ním slova, která album Příznaky lásky uzavírají: „proč se máme něčím trápit, když žijeme jen pár chvil…“

Luboš Pospíšil & 5P: Příznaky lásky
Supraphon, 2008
Koukej, lásko * Nevinná milá * Náš věk * Isabela (Vteřinový spánek) * Válka slov * Růže z květinářství * Filmové vraždy * Azylový dům * Mistr světa v dámě * Miriam * Já a ty

Koncert v rockovém klubu „U Cikána“, Hradec Králové, 19. dubna 2008