Mezi těmi, jimž hudební vydavatelství Universal Music vydalo poslední dobou v edici Story profilové album, je i hanspaulský písničkář Ivan Hlas. Za cenu více než příznivou se tak k posluchačům dostává obstojná porce písniček tohoto autora i interpreta v jedné osobě. Cédéčko pojmenované podle velkého hitu Malagelo stojí pouhých 139 Kč. Stručně řečeno: hodně muziky za slušný peníz.
Dnes je tomu už víc než 30 let od časů, kdy se v hospodách pražské čtvrti Hanspaulka začala scházet pozoruhodná parta mladíků a dívek. Nespojovala je pouze náklonnost k alkoholu, který tehdy v Houtyši (zkrácený název hospody U Tyšerů) hojně požívali, ale i něco víc – muzika.
Mezi četnými hudebními skupinami, které se zde vylíhly, byla i kapela Žízeň, ve které začali zpívat a psát (podle vlastních představ o správném českém blues) své první písničky pánové, tehdy ještě mladíčkové, Ondřej Hejma a Ivan Hlas. Nebyli na to zdaleka sami: během pravidelných akcí a mejdanů se k nim přidávali jejich přátelé – bratři Richard a Vladimír Tesaříkové, Martin Kraus, Jan Kalousek, s harmonikou nemohl chybět ani Petar Introvič (Bluesberry) a mnozí další. Neuvěřitelně tvůrčí a pohodové hudební společenství fungovalo dlouhou řadu let a lze bez nadsázky říci, že zcela zásadním způsobem ovlivnilo naši folkovou, bluesovou i rockovou hudbu sedmdesátých a osmdesátých let. Čelní představitelé hanspaulské scény (pokud jsou živi a zdrávi) působí v nejrůznějších žánrech pop music úspěšně dodnes. Ivan Hlas, jehož profilové album před nedávnem vyšlo, je jedním z nich.
Budeme-li hodnotit album Malagelo v kontextu celé Hlasovy kariéry, vyplavou na povrch všelijaké mouchy. Vezměme třeba do očí bijící komerčně reklamní podtitul Největší pecky a balady. Pecky budiž, ale balady určitě nejsou nejvhodnější slovo, které by charakterizovalo Ivanovy hořké songy o lásce, na to jsou příliš lyrické. I když Universal Music zařadil také nahrávky pořízené jinými vydavateli (ze kterých alb pocházejí, booklet bohužel neuvádí), nezahrnuje výběr zdaleka celé tvůrčí období Ivan Hlase a ani celou šíři žánrové pestrosti jeho tvorby. To všechno ale nelze brát jako slabinu tohoto alba. Sestavit a připravit vyčerpávající a reprezentativní průřez písničkami Ivana Hlase je úkol nad rámec edice Story, která, jak já se alespoň domnívám, má přinášet cenově přijatelná výběrová alba interpretů s jejich komerčně nejúspěšnějšími písněmi. Jeden příklad za jiné: Hlasova patrně nejproslulejší píseň Miláčku, vrať se nebyla doposud nahrána a vydána tak, aby to „bylo přesně ono“. No a bez ní nebude žádný Hlasův výběr kompletním a dokonalým Best Of… (CD To nejlepší, které vyšlo v roce 2000 u Sony Music Bonton, sice tuto píseň obsahuje, ale ani tento výběr 20 písní nelze brát jako zcela úplný a dokonalý.)
Na albu Malagelo nalezneme výhradně materiál nahraný během let devadesátých. Písničky byly vybrány z alb L.P. ‘93, Šakalí léta, Tanec při svíčkách, Den šťastného koně a 1999. To ale naštěstí není zase natolik na škodu, protože právě během těchto let vyšly mnohé písně napsané již dříve, ve zmíněných slavných hanspaulských letech: Malagelo, Hanspaul City, Cejtím se jak rastaman, Ráno (k téhle písničce existuje dnes kuriózně působící klip, který pro televizi v roce 1981 natočila kapela Navi Papaya, v níž tehdy vedle Ivana Hlase hrál i Jan Kalousek). I když způsob, jakým byly písničky na albu seřazeny, působí chvílemi trochu nesourodě, nic to nemění na faktu, že jejich poslechem se můžeme přesvědčit o neobyčejných kvalitách Hlasova repertoáru a tom, že jeho písničky vůbec nestárnou.
Ivan Hlas po celou svoji kariéru skládá a zpívá na první poslech jednoduché rockové (nebo chcete-li folkrockové) písničky. Jejich jednoduchost je ale jen zdánlivá, ve skutečnosti jsou jeho chytlavé melodie plné mnohdy nečekaných proměn a postupů. Někdy je něžně folkový (Pod oknem, Třeba jo), jindy vystřihne svižné reggae (Cejtím se jak rastaman), hybný rock’n’roll (Na kolena), elektrické blues (Hanspaul City) a když se mu to hodí, klidně namíchá rytmy latinsko-americké (Marie, dej mi čaj, Aranka umí hula-hop). Za samostatný rozbor stojí i výtečné Ivanovy texty, někdy prosté a přímočaré (Malagelo, Hanspaul City, Na kolena, Ráno,…), jindy plné obratů básnických a až neskutečně poetických (Tipa ta dýda… Karlín, Báječná léta pod psa, Posílám ti dopis,…). A přestože není Ivan Hlas technicky zdaleka dokonalým zpěvákem, dokáže dát písničkám takový výraz a přesvědčivost, že si jen stěží lze představit, že by jeho dílka někdo interpretoval lépe.
Z pohledu recenzenta serveru CountryWorld nemohu nevzpomenout i na občasné výlety Ivana Hlase směrem k country music. Ať už se jedná o účinkování na Stodole Michala Tučného nebo některé jeho nahrávky, zdá se mi, že je docela škoda, že se tomuto stylu nevěnuje více. Nemyslím škoda pro Ivana Hlase, ale pro tu naši country českou, abych věc uvedl na pravou míru. Písničky jako Správný nebe, Až přelezem plot, Havrani, Karneval ústřic (na tomto CD bohužel chybí) a další naznačují, kam by mohl jako country-rockový písničkář dojít. No ale třeba se někdy rozpomene na své countryové začátky s Petarem Introvičem…
A ještě krátké upozornění na závěr: v těchto dnech vychází nové Ivanovo album Utek mi pes, na kterém se představuje i jeho nová kapela Pink Glasses (Růžový brejle) O něm ale zase někdy příště.

Ivan Hlas: Malagelo (Story)
2004, Universal Music
Správný nebe * Tip, ta dýda (Karlín) * Pod oknem * Na kolena * Mám tě rád * Ráno * Báječná léta pod psa * Až přelezem plot * Posílám ti dopis * Marie dej mi čaj * Taková kouzelná noc * Aranka umí hula-hop * Havrani * Svět plnej stěn * Cejtím se jak rastaman * Hanspaul City * Třeba jo * Malagelo