Hudební vydavatelství Supraphon vydalo v poslední době několik znamenitých výběrů významných osobností české populární hudby. Můžeme si tak například připomenout nevšední talent Evy Olmerové, „Příběhy, písně a balady“ Václava Neckáře, texty Jiřího Grossmanna v podání Nadi Urbánkové nebo se zaposlouchat do písní Petra Spáleného (viz naše recenze). Necelý měsíc po Petru Spáleném oslavil své šedesáté narozeniny i jeho dobrý kamarád – textař Zdeněk Rytíř. A protože to není textař jen tak ledajaký, není divu, že Supraphon nyní přichází s albem plným písniček, které spojuje jediné – texty všech 37 písní napsal právě on. Sestavením výběru byl pověřen Jiří Černý. Jeho úkolem bylo vybrat ze zhruba 850 textů, které Zdeňku Rytířovi do dnešních dnů vyšly na deskách, ty nejcharakterističtější a nejlepší. Úkol měl o to složitější, že vybrané písně se musely vejít na dvě CD a mnohé hity a výborné texty musel oželet.
Musím se přiznat, že o textech Zdeňka Rytíře nepíši poprvé. Když jsem před lety maturoval, neslo jedno z témat písemné práce z češtiny název „Poezie v mé knihovničce“. Nevím už přesně o čem a co jsem tehdy psal, vzpomínám si ale, že jsem zmínil i gramofonové desky, které sídlily v mé knihovně. A v této souvislosti jsem psal o textech Zdeňka Rytíře jako o básních. Tak mi totiž slova, která písním dával, připadala.
Když se tak probírám seznamem skladeb na Nautilovi a poslouchám písně dobře známé i ty, na které jsem již trochu zapomněl, zjišťuji s uspokojením, že jsem se tehdy (ve svých osmnácti letech) nemýlil. Mnohé Rytířovy texty lze za básně skutečně považovat. Naprosto dokonale to vyjadřuje Jiří Černý v bukletu cédéčka: „Vymyslel verše stavebně neobyčejně složité a přesné, v čele s nedostižně přerýmovaným a myšlenkově věrným převodem Cohenovy písně Suzanne…“ Průvodní slovo pana Černého na Nautilovi je vůbec natolik výstižné a vyčerpávající, že ať teď napíšu cokoli o Rytířových textech, žádné nové myšlenky má slova nepřinesou. Vezmu to tedy z trochu jiné strany: Jaké písničky se na Nautilovi objevují a jaký asi byl klíč k jejich výběru?
Logickým a pochopitelným záměrem bylo ukázat celou šíři Rytířova textového záběru. Nemohou tedy samozřejmě chybět písně, které zpívali Václav Neckář, Olympic, Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Pavel Bobek, Hana Hegerová, Petr Spálený, Petr Kalandra, Karel Zich, Michal Tučný, Lenka Filipová… Pokud Rytíř psal text pro konkrétního interpreta, dokázal každému z uvedených umělců napsat text doslova na tělo. Zaměříme-li se na oblast country a porovnáme texty, které zpívali Pavel Bobek, Petr Spálený, Karel Zich a Michal Tučný, můžeme s překvapením zjistit, že mnohé z nich si lze v podání jiného interpreta představit velmi těžko. Dále tu pak ještě zůstává skupina textů folk-rockově bluesových, které možná Zdeněk Rytíř napsal jaksi samovolně a mám takový pocit, že sobě pro radost. Mezi tyto písně patří určitě Odejdu (velkým zážitkem pro mě bylo kdysi tuhle písničku slyšet přímo ve Zdeňkově podání), Měšťácký blues, Někdy se jdu opít a celý výběr uzavírající song Život. Tyto písničky jsou pro mě spolu se Suzanne, Pověste ho vejš, Ring-o-ding, Vincentem (když vyberu ty, které na mě působí nejsilněji) vrcholem Rytířova textařského umění. Chybí mi tu snad jen zdánlivě jednoduchý, ale o to účinnější text písničky Když ji potkáš, kterou na své slavné desce Dítě štěstěny zpíval Petr Spálený a také skvělá verze Belafontovy Turn Around – Neckářovo Jedenkrát. (Moc by mě zajímala píseň Hořčák a rum, o které se Jiří Černý zmiňuje a kterou bohužel neznám. Hořčák bych sice v současnosti asi pozřít již nedokázal, nicméně v dobách mládí patřil k mým více než oblíbeným nápojům.)
Tak jak po sobě písničky následují, dochází někdy k velmi nečekaným kombinacím. Když po popové a nostalgické Za všechno může čas (Lenka Filipová) následuje naštvaně folkový kousek Měšťácký blues (Petr Kalandra & ASPM), po kterém pro změnu zazní rozverný Čaroděj Dobroděj (Václav Neckář), můžete mít pocit čehosi nepatřičného. Jenomže takový už je Zdeněk Rytíř – textař mnoha tváří a podob. Častěji lyrický, dokáže ale zpracovat i silný příběh – viz třeba drsná balada Špitál u sv. Jakuba. Pestrost alba je zkrátka zcela zákonitá, nemají-li chybět nejrůznější odstíny Rytířova neobyčejného textařského umu. A o něm není ani trochu pochyb.
Recenze je psána pro CoutryWorld.cz, takže mě napadá ještě jedna poznámka: Zdeněk Rytíř se mimo jiné mimořádně zasloužil o českou country. Jako jeden z mála textařů tohoto žánru dokázal vybřednout z romantiky (v českých podmínkách spíše pseudoromantiky) písní divokého Západu a napsal k písním texty o naprosto běžných problémech člověka žijícího u nás a v naší době. A pokud snad přeci jen zabrousil v tématech svých textů k typicky countryovým námětům, činil tak velmi chytře a s neobyčejným nadhledem. Písně na Nautilovi, které reprezentují tuto oblast jeho tvorby, jsou toho dobrým důkazem.
Album Nautilus Zdeňka Rytíře vychází ve výpravném a velmi vydařeném obalu Tomáše Bína, kromě povídání Jiřího Černého obsahuje i podrobné informace o jednotlivých skladbách. No a kdyby vám to ještě nestačilo, chystají se i webové stránky celého projektu – www.inautilus.net, kde by měla být k dispozici plná znění textů všech písní (V době psaní této recenze tomu tak ještě nebylo, můžeme se už jen těšit, že budou stránky Nautila brzy funkční).

Nautilus Zdeňka Rytíře
2004, Supraphon, 2CD
CD I:
Nautilus – V. Neckář * Víš, kdo ti smí z tvých vlásků copy splést? – P. Bobek * Píseň pro Joriku – V. Neckář * Snídaně v trávě – M. Tučný * Strejček Charlie – H. Vondráčková * Alenka v říši divů – K. Zich * Dítě štěstěny – P. Spálený * Kdo vchází do tvých snů (má lásko) – V. Neckář * Penzión Blues – K. Zich * Pověste ho vejš – M. Tučný * Odejdu – V. Neckář * Za všechno může čas – L. Filipová * Měšťácký blues – P. Kalandra * Čaroděj-Dobroděj – V. Neckář * Jižanský rok – M. Tučný * Hráč – P. Spálený * Časy se mění – Golden Kids * Báječná ženská – M. Tučný * Ring-o-ding – M. Kubišová

CD II:
Suzanne – V. Neckář * Otázky – Olympic * Zimní království – Y. Přenosilová * Poslední kovboj – M. Tučný * Jako solnej sloup – P. Kalandra * Balada o kornetovi a dívce – M. Kubišová * Bon soir mademoiselle Paris – Olympic * Penzion na předměstí – H. Hegerová * Někdy se jdu opít – P. Kalandra * Kolej Albertov – P. Spálený * Hotelové zrcadlo – L. Filipová * Chtěl bych umět napsat baladu – K. Zich * Vincent – P. Bobek * Tam u nebeských bran – M. Tučný * Rozvod – H. Hegerová * Špitál u sv. Jakuba – J. Spálený a P. Kalandra * Ukolébavka pro nenarozené děti – M. Kubišová * Život – V. Neckář