I letos jsme v průběhu festivalu Stodola Michala Tučného využili mimořádné koncentrace osobností českého showbusinessu na jednom místě a uspořádali mezi nimi malou anketu. Vybraným hostům Stodoly jsme položili celkem tři otázky. Jejich reakce a odpovědi jsme zaznamenali a nyní vám je předkládáme.
Účinkujícím Stodoly Michala Tučného 2003 jsme položili následující otázky:
1. Jak se vám líbí atmosféra tohoto festivalu?
2. Která z písniček Michala Tučného je vám nejbližší a proč?
3. Kdyby jste měl(a) možnost si na tento festival někoho pozvat, aby tu společně s vámi vystoupil, kdo by to byl?

Bohouš Josef
1. Atmosféra je tu opravdu skvělá. Už když jsem tu účinkoval předloni, tak to bylo bezvadné a moc mě to nadchlo.
2. Nejbližší je mi asi píseň „Tam u nebeských bran.“ A proč? Asi proto, že vypovídá o našem životě. O tom, že člověk si sice dokáže sáhnout hodně na dno, ale také se od toho dna dokáže odrazit, vnímat všechno okolo sebe a mít z toho radost.
3. Já si myslím, že by bylo opravdu velmi hezké si tady zazpívat s Michalem Tučným. A i když to už není možné, bylo by to asi to moje největší přání.

Petr Kocman
1. Tady je to rok od roku lepší. I muzikanti se lepší rok od roku a celá ta akce je taková čím dál tím více vychytanější. Letošní atmosféru jsem sice ještě neměl možnost pochytit, protože jsem před chvílí přijel a teprve se rozkoukávám, ale myslím si, že to bude senzační. Ostatně mi to do telefonu říkali i kluci z Druhé trávy, kteří mi volali, když jsem byl na cestě sem. Takže myslím, že atmosféra bude dobrá.
2. Tak tohle je opravdu záludná otázka. Zrovna jsme se o tom s klukama z kapely bavili na zkouškách, když jsme se těmi písničkami probírali. Musím říci, že od Michala mám rád hlavně ty písničky, ketré nejsou až tak notoricky známé. Michal třeba napsal krásnou písničku „Modrá z džín,“ kterou mám opravdu moc rád. Kromě toho jsem si na dnešní večer vybral jednu z písniček starého dobrého Hanka Williamse, kterou Michal nazpíval v takovém rokenrolovějším podání. Takže i tuto písničku mám docela rád a určitě by jich bylo ještě více.
3. Tak tohle je další záludná otázka. Já si myslím, že na tohle jsou možné dvě, možná tři, odpovědi. Byl by to asi můj miláček Ricky Skaggs, nebo další můj oblíbenec Travis Tritt nebo duo Brooks & Dunn. Ale mám pocit, že do Hoštic asi nepřijedou… Nechci jim tedy sahat do svědomí… Ale kdo ví, třeba se to jednou povede.

Marek Černoch
1. Mě se tady samozřejmě moc líbí. Líbí se mi tady každý rok, akorát by nemuselo být to horko. Na jednu stranu je samozřejmě dobře, že je hezky, na druhou stranu být celý den na tom sluníčku asi taky není moc příjemné. Jinak atmosféra Stodoly je rok od roku lepší, alespoň mám takový pocit.
2. Mě se opravdu moc líbí písnička „Jak chcete žít bez koní.“ Doufám, že si jí tady taky někdy budu moci zazpívat. Dnes jí tu zpívá Petr Muk. Z dalších Michalových písniček se mi líbí hlavně pomalé věci, například „Můj kalendář,“ což je písnička jednak pomalá a jednak také méně známá. Z rychlejsích věcí pak rozhodně „Viva Las Vegas,“ což je takový jižanský rock. Je to prostě nářez a když do toho spustí elektrické kytary, tak je to moc super…¨
3. Určitě bych do Hoštic pozval Davida Gahana z Depeche Mode a stoprocentně Gena Simmonse z KISS. Nejsem si ale jist, zda by přišli, protože to je přeci jenom trochu odlišná muzika. Ale myslím si, že by se jim tu líbilo. Ostatně, teď tady zpíval Petr Muk a to už je hudba trochu podobná tomu, co hrají Depeche Mode. A publikum z něj bylo nadšené. Musím se přiznat, že mě osobně se jeho koncert také moc líbil.

Ondřej Hejma
1. V publiku je spousta nadšených lidí, kteří mají rádi písničky Michala Tučného a tak je tu vždy opravdu velmi pozitivní atmosféra.
2. Michala Tučného jsem poznával prostřednictvím Ivana Hlase, který u nás v hospodě hrával jeho písničky, takže skladby jako „Šlapej dál“ nebo „Folsom Prison Blues.“ A vůbec staří Greenhorni, to byla parta, kterou jsem poznával úplně nejdříve.
3. Kdybych si sem mohl někoho pozvat, to by byly zástupy lidí. Každopádně si myslím, že by sem měli jezdit Američani a tu country music tady reprezentovat. Vždyť je to vlastně jejich národní hudba. Takže časem by sem určitě měl někdo z kolébky téhle muziky přijet a klidně i ty největší špičky, protože Stodola je opravdu dobrý festival.

Medard Konopík
1. Dneska mám z toho opravdu dobrý pocit. Slovy Indiánů: dnes je dobrý den na koncert, dnes není dobrý den na umírání.
2. Poslední dobou „Tam u nebeských bran.“ Já jsem jí začal rozumět. Předtím jsem to bral jen jako písničku, ale teď po těch letech a v tomhle věku jsem už asi pochopil o čem ta písnička je. Pochopil jsem, že to není jenom písnička, ale je to něco víc. Takže „Tam u nebeských bran.“
3. Já bych si určitě pozval Rickyho Skaggse, jednoznačně.

Kateřina Hrachovcová
1. Atmosféra Stodoly se mi opravdu líbí a těším se, až se to tu večer rozjede.
2. Z písniček Michala Tučného asi „Chtěl bych být medvídkem.“ I když tedy nemám jenom jednu nejoblíbenější. Ale mám ráda medvídky… Tedy ne, že bych je sbírala, ale jsou strašně roztomilí.
3. Určitě bych si sem pozvala Jirku Lábuse, i když těch hostů by asi bylo více. Jirka mě napadl jako první a je dost škoda, že tady dnes nemůže být. Jinak by tu byl stoprocentně, protože tady kousíček ve Volyni má chatu.

Tomáš Linka
1. Mě se tu letos líbí jako každým rokem. Dá se říci, že už vlastně patřím k inventáři tohoto festivalu. Je tu pohoda a když je krásné počasí, tak to nemá chybu.
2. Určitě se mi líbí ta písnička, kterou tu dneska budu zpívat. Jmenuje se „Ještě je čas“ a napsal jí Kris Kristofferson, což je známý americký zpěvák. Tuhle písničku jsme s Michalem měli moc rádi, protože byla jednou z prvních, kterou jsme společně dělali ještě u starých Greenhornů. Měli jsme jí opravdu moc rádi. A Kristoffersona vůbec. Takže tahle písnička mě tak nějak přirostla k srdci a proto jsem se rozhodl, že jí tady letos zazpívám.
3. Rozhodně bych si nepozval nikoho z Čech. Kdyby tu měl být někdo z blízkého okolí, tak rozhodně Allan Mikušek, kterého mám opravdu hodně rád a považuji ho za nejlepšího country zpěváka z bývalého Československa.
A pak by to byly pochopitelně vzory ze zahraničí. Když už jsme o něm mluvili, tak třeba Kris Kristofferson a pak třeba velikáni typu Kennyho Rogerse či Ronnieho Millsapa. To jsou lidé, které naprosto uznávám a uctívám.