Pro toho, kdo dosud neslyšel o východočeské kapele Hadry z těla, bude titulek této recenze dozajista nesrozumitelný. Ti, kteří naopak skupinu znají, vědí, že řeč bude o novince s názvem Podivná úroda, kterou Hadry z těla po pěti letech navazují na svoje debutové CD Na starý časy.
Stylově těžko zařaditelná skupina se původně hlásila k hradnímu folk-punku s prvky „cross ovaru“, jejich dnešnímu počínání by snad nejlépe slušel přívlastek „pohanský folkrock s prvky irského punku, country a balkánského reggae“.
Příjemná a pestrá muzika Hadrů z těla vychází z nezvyklého nástrojového vybavení: vedle rockové rytmiky a akordeonu tvoří základ soundu kapely niněra a bluegrassové banjo. Stylově se pak Hadry pohybují v jakémsi neurčitém mnohoúhelníku, v jehož rozích bychom mohli narazit i na skupiny jako Divokej Bill či Traband. Výsledný tvar je nicméně zcela jedinečný a skladby zaujmou nejen zajímavými kombinacemi nástrojů a hudebních postupů, ale i propracovanou a pečlivě promyšlenou stavbou. Vrstvení a prolínání hudebních nápadů protahuje jednotlivé stopy často hodně přes pět minut, aniž by to jakkoli nudilo. Například rockový western Něco se stane se po nervním a drásavém úvodu zvrhne v divokou a nevázanou punkgrassovou jízdu.
Podivná úroda byla natočena ve studiu LA Sound v Lanškrouně a zvukově místy zaostává za výtečně nahranou a smíchanou prvotinou pořízenou ve vyhlášeném zlínském studiu V. Přesto novinka v mnoha ohledech vítězí – daleko lépe zachycuje energii písní a působí daleko uvolněněji a přesvědčivěji. K nejlepším místům na albu patří hapkovsky drsný valčík Myši a zajíci nebo sedmiminutová V klíně, v níž se skvěle vyvažují dekadentní text a jednoduchý nesměle optimistický melodický motiv.
Hadry z těla tvoří a Podivnou úrodu nahráli: Radek „Jim“ Smolen (zpěv, kytara, niněra, foukací harmonika, kladívková citera, bongo), Jiří Lenoch (banjo, klarinet, brumle, zpěv), Zdeněk Beníšek (baskytara, zpěv), Vít Moštek (akordeon, zpěv), Martin Hárych (bicí, zpěv), Josef Vajrauch (akordeon). Ve studiu se ke členům kapely přidalo několik hostů, ve čtyřech písních závěrečných písních se představuje lotyšská zpěvačka Marika Antonova a Hadry z těla vedeny jejím konejšivým hlasem směřují k novým obzorům – moderní a současné world music na straně jedné (Spigulodama) a prostému a zbytečně nepřikrášlovanému folku (Rama) na té druhé.
Podivná úroda není album na první poslech a vyžaduje pozorného a poučeného posluchače. Masovou oblibu Hadrům z těla zcela určitě nedobude, přesto má ambice výrazně rozšířit počet příznivců téhle nevšední partičky hudebních dobrodruhů. Jako ochutnávku mohu doporučit několik plodů z Podivné úrody.
Podivná úroda
Cecek Records, 2010
Čarostín * Má milá * Tahleta píseň * Něco se stane * Ráno * Čerti * Myši a zajíci * Sýpky * V klíně * V ráně * Spigulodama * Rama * Kaladu * Gérbies Saule
