Těžko bychom mezi folkovými pamětníky hledali někoho, kdo by neznal legendární popěvek „Hele lidi“ nebo slavný portovní opus „Navěky tu přeci nejsi“? Paměti hodných písní ale po sobě Mirek Paleček s Michaelem Janíkem zanechali mnohem více, a je moc dobře, že se na trhu objevil dosud bezkonkurenčně nejrozsáhlejší a nejvyváženější výběr z jejich bohaté tvorby. Dvoucédéčková kompilace „Paleček a Janík: Hele lidi“ přináší symbolicky 40 písniček zachycujících 40 let společného hraní…
„Ten, kdo zpívat neumí, ať na to nedbá / sebere se a přijede klidně k nám / já sám mezi takový se počítám / a přesto vždycky rád si sólo zazpívám…“ Tak takto skromně se v písničce „Náš dvůr“ Paleček s Janíkem staví ke svému zpívání. Přesto tito pánové byli a dodnes jsou na naší folkové scéně úkazem jedinečným. Mezi plejádou individualit na jedné a skupinami na druhé straně stojí už od konce let šedesátých jako jediná dvojice, která přetrvala až do současnosti. Začínali v osmašedesátém na Karlově mostě vedle Hutky, Kalandry, Merty, Třešňáka a od těchto již dosti vzdálených dob si až do dnešních dnů uchovali svůj charakteristický styl.
Písně pro supraphonskou kompilaci vybíral Mirek Paleček a učinil tak velice citlivě. Pominul mnohé hity, zejména ty značně poplatné své době, a zaměřil se na poetičtější písně trvalejšího charakteru. Výsledkem je překvapivě soudržná kolekce vystihující to nejpodstatnější, co pánové za všechny ty roky složili a nazpívali. Několik písní se na CD objevuje dokonce vůbec poprvé. Remastering pak mnohé nahrávky posunul prakticky do současnosti.
Poslouchání je to sice místy nostalgické, ale od začátku do konce veskrze příjemné. Souzvuk hlasů i nápadité a mnohdy takřka hitové melodie lahodně hladí posluchačovo ucho. Od úvodního úsměvně prostého protestsongu „Hele lidi“, přes takové skvosty jako „Příchuť hořkých mandlí“, „Úsměv“, „V noci létám“, až po laskavé upozornění, že „Navěky tu přeci nejsi“, minuty zvolna a vlídně plynou. Přesto čas od času i zatrne. Slova „Ptám se vás, jestli se vyplatí v životě rovně stát?“ byla sice napsána v jiné době a jiném režimu, ale na jejich pravdivosti se nezměnilo vůbec nic. Času překvapivě odolaly i tři dobové hity: „Mexiko“, „Slušovická romance“ a „Čínský restaurant“. Přesto zůstává těžiště alba v nenápadných a sametově poetických popěvcích. Jakoby se prostředí Semaforu, ve kterém Paleček s Janíkem strávili převážnou část své umělecké dráhy, obtisklo do nálad jejich textů a melodií.
Většinu písniček nahráli a nazpívali Paleček s Janíkem sami ve dvojici, v některých (zejména z alba „Kukátko“) vypomohli přátelé. Hudba se chvílemi posouvá směrem k folk-rocku („Dej mi pusu“, „Ješita“), jindy brousí ve vodách téměř countryových („Období dospívání“), nasává jazzové příchutě („Píseň o ničem“), v případě písně „Tak jak má to být“ nabývá rozměrů téměř hymnických. Tak či onak: napsáno, nahráno a nazpíváno s nemalým citem a vkusem. Což bezezbytku platí i v kontextu současného stavu naší písničkářské scény.
Jen mi je trochu líto, že informace, které dvanáctistránkový booklet přináší, nejsou obsáhlejší. Dosavadní diskografie dvojice je poměrně nepřehledná, mnohé písně byly natočeny a vydány vícekrát a dopátrat se, ze které doby ta či ona nahrávka pochází, je problém takřka neřešitelný. Třeba píseň „Tak jak má to být“, poprvé oficiálně vydaná na supraphonském výběru v roce 1993 (tento rok uvádí i booklet), vyšla již o osm let dříve v časech totalitních na kazetě Sekce mladé hudby „For Africa“. Příznivci Palečka s Janíkem by také zajisté nepohrdli rozsáhlejší fotografickou přílohou. Mezi snímky z Karlova mostu, kde dvojice v osmašedesátém začínala a současnými z prostředí Břevnovského kláštera, je jen jediný ze Semaforu a jinak nic. Zpěvačka Zuzana Burianová je zmíněna v přehledu hostů jen jako interpretka 5 písní, společné účinkování s Pavlem Bobkem není zaznamenáno vůbec (o Janíkově textu k písni „Lásko, mně ubývá sil“ ani nemluvě) a čtvrtstoletí, které dvojice prožila v Semaforu, připomíná jen několika slovy sleeve-note Honzy Hučína.
Pochvalme nicméně vydavatelství Supraphon za soustavnost a pečlivost s jakou přistupuje k mapování historie naší populární hudby, folk a country nevyjímaje. Výběr písní Palečka s Janíkem je dalším mimořádným počinem tohoto druhu a v domácí diskotéce folkového příznivce by určitě neměl chybět. V záplavě současné produkce (včetně té folkové) představuje totiž pramen nebývale čisté a osvěžující vody.

Paleček a Janík: Hele, lidi… (40 let spolu)
Supraphon, 2007
CD 1: Hele lidi * Hruška * Zdá se, že až sem ty louky voní * Harmonikář * Plutan * Ráno * Swing * Valčíček * Ptám se vás * Vendulka * Příchuť hořkých mandlí * Hájovna * Úsměv * Plavovlásce * Obrázek * Inkoust * Soška * Parta snů * Tři tečky * Prodavač limonád
CD 2: V noci létám * Mně se nechtělo spát * Když nám bylo patnáct let * Holka z venkova * Dej mi pusu * Drákulova zpověď * Píseň o ničem * Hotýlek * Mexiko * Období dospívání * Ješita * Slušovická romance * Čínský restaurant * Náš dvůr * Kukátko * Petřínská rozhledna * Na Novej rok * Milostná * Tak jak má to být * Navěky tu přeci nejsi