Když v roce 1999 vyšli „Sloni v porcelánu I.“, naznačovala číslovka v názvu, že by neměli zůstat osamoceni. Trvalo ale celých šest let, než se „slonům“ narodil mladší bratříček. Nakonec to vlastně byla sestřička, protože nové album nese jméno „Havěť všelijaká“. Vzniklo pod producentským dohledem Víta Sázavského (podílel se i na předcházejícím projektu) a Jiřího Sedláčka a více než úspěšně navazuje na svého předchůdce.
Oproti „Slonům“ přináší „Havěť“ o třetinu více písniček (celkem 32), celkový čas nahrávek o sedm a půl minuty přesáhl hodinu. Neubylo humoru ani neobvyklých hudebních nápadů a výsledek je opět velice kvalitní. Až na pár výjimek nepříliš komplikovaná muzika (nikoli však primitivní či odfláknutá), vtipné texty a přesvědčivé výkony interpretů, stručně řečeno výtečné album pro vnímavé a přemýšlivé děti bez omezení věku.
I v případě „Havěti“ byli osloveni interpreti především z písničkářské oblasti. Mnohá jména se objevila již na „Slonech“, mezi jinými Jaromír Nohavica, Jiří Schmitzer, Jan Burian, Jiří Dědeček, Hradišťan nebo bratři Ebenové. Nově tu najdeme třeba Slávka Janouška, sestry Steinovy, Vlastu Redla, Katku Šarközi, Janu Kirschner i mnohé další. Početná muzikantská sešlost má na svědomí i neobvykle pestrý žánrový rozptyl. Zazní folk, blues, rock a také spousta nejrůznějších hudebních nástrojů – mimo těch běžných i heligonka, mandola, loutna, sitar nebo cemballo.
Vedle roztomilých či zdánlivě neškodných zvířátek (lenochodi, kočičky, pejskové, zajíčkové, labutě) se na albu setkáme i s živočichy nebezpečnějšími (sloni, divoké svině, kobry) nebo přinejmenším nepříjemnými (blechy, vosy, pavouci). Je tu ale také havěť, se kterou se běžně nepotkáváme – obři, ježibaby i pravěcí brontosauři.
A co mě osobně nejvíce zaujalo? Třeba horda ježibab od Jablkoně a jejich (vzdálení) příbuzní „Obři“ Václava Koubka. Rovněž letité Mládkovo „Defilé u moře“ s úžasným refrénem („ťap, ťap, ťap,…) mě opět přesvědčilo o tom, že vtipné a chytré texty prostě nemohou zestárnout. „Sloni“ bratrů Ebenů přinášejí nádherné textové perly. Verše „Volám sousedově matce / že se slonům už kakat chce / řekla to se ví / ať si uleví / je to dobré hnojivo“ patří k těm nezapomenutelným. Příjemný a báječně zazpívaný je také romantický „Les“ Romana Dragouna. Z trochu jiného soudku je kapří blues „Vánoce na Marsu“ neodolatelně podané Janem Budařem. Své místo zde má i Plíhalovo „Kluziště“, kterého se ujal Richard Krajčo. Milou perličkou je také Suchého a Šlitrova písnička „Kočičí bál, která byla natočena již v roce 1968. A ve výčtu veselých, vtipných a milých písniček bych mohl dále pokračovat.
Občas se ale vyskytne i slabší místečko. Například „Koupil jsem na trhu…“ Jindry Kejaka nebo „Zoubky“ se zpěvem Romana Holého, žvatláním jeho dcery a bzučením Matěje Rupperta v roli vosy mi přijdou trochu nudné a vcelku klidně bych je oželel. Vtipná „Bleší Olympiáda“ možná mohla být kratší a zahuštěnější, délka tři a půl minuty jí neprospívá a k závěru mě už maličko nudí. Je ale docela klidně možné, že malí posluchači to slyší úplně jinak než já…
Poněkud nešťastně je řešen obal cédéčka. Přehled písní na zadní straně je řazen abecedně podle autorů a posluchače přinejmenším zmate. Spoře vybavené cédéčko naštěstí doplňují webové stránky http://www.havetvselijaka.cz/, na kterých naleznete nejen další informace, ale také texty všech písní i s akordy. A máte-li chuť, můžete jednotlivým písničkám vystavit vlastní vysvědčení. Zajímavá je i možnost vyžádat si zaslání propagační samolepky a zapojit se do soutěže o cédéčko z aktuální nabídky vydavatelství Indies.
Nepočítáme-li snažení pánů Uhlíře a Svěráka, Vodňanského a Skoumala nebo album Hradišťanu „Sejdeme se u maminky“, tak se od doby „Slonů v porcelánu“ kvalitních a nepodbízejících se desek pro děti příliš neurodilo (Nohavicovi „Tři čuníci“ nebo deska „Kdyby prase mělo křídla“ jsou ještě staršího data). Přeji tedy „Havěti“, aby se dobře prodávala, a mrňouskům, aby se jejich rodičové při nákupu cédéčka pro svoji ratolest, rozhodli právě pro tohle CD. Obě strany si to totiž zaslouží. Až se mi chce závěrem zvolat: „Havěť dětem!“

Havěť všelijaká
Indies Records, 2005
Zvířátka (Majerovy brzdové tabulky) * Krabička (Jiří Schmitzer) * Obři (Václav Koubek) * Bleší olympiáda (Jiří Lábus) * Labutě (Svěrák & Uhlíř) * Kuna ví (Jiří Dědeček) * Lenochod (Pavlína Jíšová) * Psí kusy (Jan Burian) * Sloni (Bratři Ebenové) * Kobra (Slávek Janoušek) * A je nám dobře (Sestry Steinovy) * Léto letoucí (Jiří Suchý) * Koupil jsem na trhu… (Jindra Kejak) * Defilé u moře (Ivan Mládek) * Les (Roman Dragoun) * Zajíc (Jana Kirschner) * Psí balada (Zdeněk Vřešťál) * Zahradník kozlem (Raven) * Samuraj (Jaromír Nohavica) * Ježibabí (Jablkoň) * Svině divoká (Aleš Háma) * Zoubky (Roman Holý) * Vánoce na Marsu (Jan Budař) * Laně (Jaroslav Samson Lenk) * Brontosaurus (Katka Šarközi) * Indiánská (Wabi Daněk) * Velký zvíře (Neřež) * Kluziště (Richard Krajčo) * Kočičí bál (Jiří Suchý a Jiří Šlitr) * ZOO (Vlasta Redl) * Zajíček běží (Hradišťan) * …a nakonec něco pro zlobivé děti (Lucie Kožinová-Žďánská, Pavel Soukup a Raven)