Zatímco během devadesátých let vydával Vlasta Redl alba téměř jak na běžícím pásu (počítáme-li mezi ně i projekty se Slávkem Janouškem a Jaroslavem Lenkem, bylo jich celkem devět), od roku 1998, kdy vyšlo jeho doposud poslední řadové album, potěšil své posluchače už jen dvojcédéčkovým výběrem Pecky, téměř všecky. Ke změně tohoto stavu došlo až v samotném závěru letošního roku, kdy vydavatelství BMG vydalo jeho nový počin Dopisy z květin.
Muzikanti, kteří Dopisy z květin natočili, hrají až na jednu výjimku s Vlastou Redlem již dlouhá léta a oproti dřívějšku vzrostl i jejich autorský a interpretační podíl na jednotlivých nahrávkách. Baskytarista Josef Šobáň stojí po Redlově boku dokonce 22 let. Kytarista a klávesista Karel Macálka hraje s Redlem již 12 let, kytarista a mandolinista Michael Vašíček a bubeník David Velčovský deset let. Jedinou novou akvizicí je bývalá členka Bokomary Petra „Šany“ Šanclová. Mezi hosty se objevují mandolínový virtuóz Radim Zenkl, Láďa Šiška s perkusemi a Tomáš „Koudelka Vunderle hrající na bezpražcovou kytaru.
Asi nejvýstižněji charakterizoval Redlovo postavení na naší folkové scéně Jiří Černý. V knize Legendy folku a country říká: „Vlasta Redl je naprosto ojedinělý příklad samorosta, který nikdy nemusel meditovat nad problémy, co koho ovlivňuje. On, ať si sedl za klávesové nástroje, vzal do ruky kytaru, začal zpívat nebo skládat, tak u něj vždycky bylo všechno. Folk, folklór, vlivy rocku… Co z něj potom vycházelo, za to mohl už jen Pánbůh nebo příroda.“
Nové Redlovo album se ale zřejmě nebude řadit k vrcholům jeho tvorby a z vyřčených slov potvrzuje jen část. Přináší „redlovsky“ pestrou porci písniček a najdeme na něm ode všeho trochu. Od slovenské lidovky přes folk, rock až po (nutno říci, že bohužel) komerční pop-music. Zaslechneme zde pro Redla a jeho skupinu, která si říká Každý den jinak, typickou kombinaci rocku a moravského folklóru i charakteristické vícehlasy. Všichni hrají a zpívají na první poslech tak, jak je známe a jak je máme rádi. Přesto mám ale jakýsi pocit, že chvílemi není něco úplně v pořádku. Na koncertech se mi v posledních letech zdálo, že energie a živočišnost, kterými dříve Redl a jeho parta doslova překypovali, se pozvolna kamsi vytratily. Ač to lze samozřejmě omluvit únavou z častého vystupování, mám za to, že ani teď po zhruba ročním oddychovém období jejich výkon stále není stoprocentní a na albu je to bohužel místy znát.
Musím se přiznat, že když jsem poslouchal album poprvé, byl jsem zpočátku hodně rozčarován. Přestože písničky samotné mi přišly jako většinou dobrá, milá a vtipná dílka (nádherné obraty lze slyšet například v písni Rafajův zákon), jejich provedení už na mě tak přesvědčivě nepůsobilo. Aranžmá někdy směřující do popu, jindy trochu samoúčelně rockové (těch syntetických kláves a ran do bubnů je na mě trochu moc), podle mého mnohdy písničkám nepomáhá a chvílemi mě až prudí (telefon v Moc dobře vím). Což mi bylo moc, moc líto, protože na toto album jsem se velmi těšil a hodně si od něho sliboval. Mé zklamání se ale naštěstí netýká celé desky.
Zhruba po polovině přichází oživení a věci se najednou mají trochu jinak. A protože se mi lépe píše o tom, co mě zaujme a chytne, tak to vezmu o něco podrobněji. Instrumentálka Twin Peaks s hostujícím mandolinistou Radimem Zenklem je do detailu mistrovsky vypilovaný kousek začínající někde v bluegrassu a končící až kdesi v rocku. Nádherná a působivá, i když trochu nenápadná, je písnička Bílá místa Karla Macálky. Po typické Redlově folkové Chci být s ní přichází „tradičně netradičně“ pojatá slovenská lidová Vyleteli okná. Začátek téhle písničky z Terchovej zní jak od U2 a působí skvěle. Závěrečných Šest dešťových kapek mile a nenápadně album ukončuje…
Přesto jsem zůstal poněkud rozpačitý a zdráhám se v tuto chvíli vyslovovat nějaké závěry. Zatímco druhá polovina alba se mi líbí, té první jsem stále nedokázal přijít na kloub. Myslím, že většině příznivců Vlasty Redla se album bude líbit a budou s ním spokojeni, ale upřímně řečeno, ruku do ohně za to nedám. Ať tedy rozhodnou posluchači a čas nechť prověří kvalitu a trvanlivost nových písniček Vlasty Redla a jeho skupiny.

Vlasta Redl & Každý den jinak: Dopisy z květin
BMG, 2004
Okná * Bůh s tebou, Ameriko * Rafajův zákon * Merlin * Moc dobře vím (jak máš mě ráda) * Dopisy z květin * Domoří * Twin Peaks * Bílá místa * Chci být s ní * Vyleteli okná * Šest dešťových kapek