Ve čtvrtek 9. října 2003 se v pražském Klubu Mlejn ve Stodůlkách sešli všichni příznivci moderní country music. Program večera sliboval skvělý zážitek – společnou „New Country Show“ pánů Petra Kocmana a Allana Mikuška, mimochodem, akce se konala za oficiální záštity Ministerstva kultury ČR. Mnozí diváci přišli do Mlejna ze zvědavosti, ti poučení již šli „na jistotu.“ Začátek programu byl stanoven na 20:00 a tak se krátce po osmé hodině večerní rozlehly zcela setmělým a zcela zaplněným sálem Klubu Mlejn první tóny elektrické kytary. Diváci však nemuseli dlouho hádat, kdo jim to vlastně zpívá.
Známý hlas Petra Kocmana, který zpíval slova písně „Whisky plnej džbán“ z předposlední greenhornovské desky, nenechal nikoho na pochybách. Po té, co první paprsky světla ozářily dosud skryté pódium, mohli diváci spatřit i zbytek Petrovy doprovodné skupiny. Nutno říci, že tento ne zcela obvyklý a opravdu efektní začátek se dramaturgům koncertu bezesporu vyvedl.
Když už jsme u dramaturgie, koncepce vystoupení byla pojata klasicky, tedy hudba střídaná mluvenými vstupy. Samotný koncert byl rozdělen na dvě části, každá cca 1,5 hodiny.
První polovina patřila Petrovi Kocmanovi a jeho dvěma hostům – zakládajícímu členovi skupiny Rangers Jiřímu Veisserovi a zakládajícímu členovi skupiny Greenhorns Karlu Vágnerovi. Zatímco vystoupení Karla Vágnera se neslo ve značně veselém duchu, vstup Jiřího Veissera byl pojat vážnější, vzpomínkovou formou. Právě vzpomínání v nejrůznějších formách bylo jakousi nosnou vlnou celé první poloviny koncertu. Vzpomínalo se nejenom na Rangers či Greenhorns, ale také na Michala Tučného. Vše samozřejmě v přísně moderním americkém country stylu. Kromě klasických hitů však zazněly i písničky Johna Denvera, Erica Claptona či „Sharp Dressed Man“ texaských fousáčů ZZ Top.
Právě poslední jmenovaná písnička byla jakýmsi příslibem toho, co následovalo po přestávce. Druhá polovina již patřila společnému koncertu Petra Kocmana a již zmíněného Allana Mikuška. Převážnou část svého společného vystoupení absolvovali Petr (celý v černém) s Allanem (celý v bílém) jen za doprovodu vlastních kytar. Pokud však někdo čekal jednoduchou komorní úpravu přednesených skladeb, musel být zklamán. Tempo koncertu vůbec nezpomalilo, právě naopak, stále více gradovalo ke svému závěru. Pěvecký i instrumentální výkon obou protagonistů byl naprosto fantastický a strhující. Avšak, jak prohlásil Allan Mikušek, zatím to ještě nic nebylo. A měl pravdu – po té, co se na scénu vrátili členové Petr Kocman Bandu začal teprve ten pravý „nářez.“ Omlouvám se za tento poněkud hovorový výraz, ale vhodnější slovo k popsání toho, co se na jevišti Klubu Mlejn dělo, jsem nenalezl. Skvělá souhra všech osob na jevišti, řízná rokenrolová rytmika, která se dokonale skloubila s countryovou melodičností – prostě skvělá countryová show, které se u nás zase až tak často (bohužel) nevidí. Závěrečné Jacksonovo „Mercury Blues“ rozpumpovalo přítomné publikum natolik, že se Petr s Allanem museli ještě několikrát vrátit na scénu a zahrát ještě několik přídavků.
Co tedy napsat závěrem? New Country Show Petra Kocmana a Allana Mikuška učinila za dost všem spekulacím o tom, zda má u nás americká moderní country živnou půdu. Dovolím si tvrdit, že stejně kladnou a bouřlivou reakci by získala nejenom od pražského publika, ale také v ostatních městech naší vlasti. Nezbývá než doufat, že se oběma pánům podaří připravit na příští rok zájezdní podobu tohoto skvělého představení. Petře a Allane – držím vám palce, a myslím, že nejsem zdaleka sám!
P.S.
Tento týden bude na CountryWorldu zveřejněna také rozsáhlá fotogalerie dokumentující celý průběh této ojedinělé akce.
