Legendární česká countryová skupina Fešáci slaví letos 35. výročí svého založení. K významnému životnímu jubileu se Fešáci rozhodli uspořádat speciální turné, jehož by se zúčastnili, kromě stávajících členů skupiny, i členové minulí. Vzniknul tak unikátní projekt, který již v první polovině roku slavil velké úspěchy v mnoha českých městech. Nyní, v předvánočním čase, turné Fešáci 2002 – Zase spolu pokračuje svojí druhou částí. První ze série „zimních“ koncertů se uskutečnil za vydatné pomoci pražského Country Radia v neděli 24. listopadu 2002 v Divadle ABC v Praze. Redakce serveru CountryWorld.cz byla pochopitelně při tom a tak vám nyní nabízíme pohled na to, jak to ve vyprodaném sále Divadla ABC tuto neděli vypadalo.
Přesně v devatenáct hodin se nad setmělým jevištěm divadla ozvala známá věta: „Dámy a pánové, Fešáci přicházejí.“ A skutečně přišli! První část koncertu patřila začátkům skupiny. Na jevišti se kromě stávající sestavy objevili i první kapelník skupiny Karel Poláček a dlouholetý fešácký basista Robert Moucha, který kromě svého někdejšího fešáckého hitu „Jméno mý“ připomněl písní „Cesty toulavý“ i krále české country music a někdejšího člena Fešáků Michala Tučného. Samozřejmě, že v úvodu nemohli chybět ani Tomáš Linka a Pavel Brümer, kterému, stejně jako před lety, skvostně padl song „Matterhorn.“
To už se ale běh programu dostal do doby, kdy s Fešáky začal vystupovat speaker a bavič Petr Novotný, který zde pochopitelně nemohl chybět. Okamžitě se ujal své dlouholeté role moderátora fešáckých vystoupení a diváky v sále zahrnul celou řadou svých více či méně známých historek z fešácké minulosti. Petr Novotný si však připomenul i svojí pěveckou kariéru. Diváky totiž hned na začátku ujistil, že „Všechno je O.K.“
Proud fešáckých hitů pokračoval pochopitelně i dále, střídán hurmornými scénkami a vyprávěním. Pražští diváci měli také možnost shlédnout unikátní verzi písničky „Lojza a Líza,“ kde zesnulého Michala Tučného v roli Lojzy nahradil Karel Poláček. Nechyběla ani vzpomínka na velice vděčné „loutkové divadlo,“ kde se v Erbenově Romanci štědrovečerní představili ve skvělých kreacích František Pátek a Karel Poláček. Roli „loutkovodičů“ pak zajistili (mnohdy v nasazení vlastního života) Robert Moucha a Tomáš Linka.
Oživením večera bylo bezesporu i vystoupení dvou dřívějších zpěvaček Fešáků – Hanky Mladé a Hanky Horecké. Obě zavzpomínaly na své velké hity, které s Fešáky nazpívaly. Nutno dodat, že všechny jejich vstupy se setkaly s nebývalým ohlasem u obecenstva, stejně jako další vzpomínka na Michala Tučného – píseň „Tam u nebeských bran“ v podání Jindry Malíka.
Jindřich Šťáhlavský ani v Praze nevynechal možnost složit divákům báseň na přání z pěti náhodně vybraných slov – pochopitelně ani tentokrát mu jeho práci obecenstvo neulehčilo, nicméně Šťáhlavský i tentokrát dokázal zdánlivě neřešitelný úkol zdolat s dokonalou elegancí a humorem jemu vlastním.
Druhá polovina představení, která byla zasvěcena převážně odpovědím na dotazy diváků, již patřila těm největším fešáckým hitům. Písně jako „Jednou ty, jednou já“ či „Most přes rozbouřené řeky“ a další pokaždé vyvolaly vlnu bouřlivého potlesku, který byl vždy odměněn přídavkem.
V zákulisí se nám také podařilo na chvíli zastavit Petra Novotného a položit mu několik krátkých otázek:
Za těch 35 let prošla skupinou Fešáci celá řada muzikantů a zpěváků. Mnoho z nich můžeme vidět i při dnešním vystoupení. Kterou z těch sestav jste měl nejraději?
Asi bych měl být natolik diplomat a říci, že každá ta sestava měla něco do sebe a všechny byly svým způsobem něčím zajímavé a atraktivní. Nicméně, asi budu souhlasit s názorem diváků, že nejsilnější sestava Fešáků byla tehdy, když tu byl Pepa Náhlovský a Pepa Mladý a když s Fešáky zpívala Erika Kahounová a Jindra Malík. To opravdu vznikla velmi silná sestava, kdy se ta kapela výrazně zmodernizovala. Tahle sestava byla opravdu asi ta nejlepší. Zejména po té, co se do kapely vrátil i Tomáš Linka.“
Během doby, co jste s Fešáky vystupoval, jste společně zažili určitě celou řadu humorných příhod. Jaký je váš nejsilnější zážitek se skupinou Fešáci?
Asi opravdu nejsilnější zážitek pochází z našeho amerického turné, kde vznikla asi jedna z největších atrakcí, která pak dlouho mezi Fešáky žila a kolovala. Bylo to v jednom zábavním parku, kde byly automaty a kde se daly hrát nejrůznější hry se zvířaty. Tam se proslavil Robert Moucha, který vyzval slepici na souboj v jakési hře, která se podobá našim piškvorkám – a dvakrát prohrál! Tak na to se pak opravdu dlouho vzpomínalo.
A co byste popřál Fešákům k jejich jubileu?
No, určitě abych se s nimi sešel, až budou slavit 50. výročí. To je jasný!
Nezbývá nám, než se k přání Petra Novotného přidat a Fešákům do těch dalších let popřát co možná nejvíce nových hitů, spokojených diváků a prodaných desek. A pokud máte příležitost, navštívit některý ze zbývajících koncertů letošního fešáckého turné, pak si ji určitě nenechte ujít. Stojí to opravdu za to!