Festivaly jsou vždy dobrou příležitostí, jak uspořádat anketu mezi hvězdami těchto akcí. Využili jsme tedy této příležitosti v době konání pátého ročníku Stodoly Michala Tučného. Hostům festivalu jsme položili celkem tři jednoduché anketní otázky a nyní vám přinášíme jejich odpovědi.

Otázky:
1. Co se Vám vybaví, když se řekne jméno Michal Tučný?
2. Jaký je Váš osobní vztah ke country music?
3. Jak se Vám líbí atmosféra Stodoly Michala Tučného?

Martin Maxa
1. Mě se vybaví můj adolescentní věk, protože to byla ta doba, kdy jsem z písniček Michala Tučného hodně profitoval u táborových ohňů. Sklízel jsem za to takový ten malý regionální úspěch. Takzvaně jsem se chlubil cizím peřím.
2. Asi jako každý kluk, který začíná hrát na španělku, jsem i já začínal u country music. Teprve postupem času jsem se začal orientovat na trochu jíný styl muziky. Nicméně myslím si, že když si někdo poslechne moje desky, tak zjistí, že tam ty folkové a countryové kořeny jsou. To se prostě nedá vymazat.
3. I když jsem do Hoštic přijel teprve před malou chvilkou, tak si myslím, že ta atmosféra tady bude opravdu dobrá. Alespoň tak soudím podle toho množství lidí, které se tu sešlo.

Petr Spálený
1. Mě se při pojmu Michal Tučný vybaví to samé, jako každému jinému člověku a navíc také to, že jsme byli v dětství a mládí vlastně sousedi, protože jsme oba bydleli v pražských Holešovicích. Michal byl asi jediný český opravdový countryman a já jsem ho měl opravdu rád a samozřejmě mě moc těší, že teď mohu tady v Hošticích zazpívat pro jeho fanoušky.
2. Já si tu hudbu neškatulkuji, nicméně musím říci, že countryové věci jsem dělal již ve svých začátcích, někdy v roce 1967. Jako příklad bych uvedl Dámu při těle, což byla country písnička, kterou v originále nazpíval Lee Hazlewood a my jsme ji nahráli v roce 1970. Obecně si však vybírám z různých druhů muziky. Mám prostě rád dobrou hudbu všeho druhu.
3. Já jsem tady v Hošticích poprvé a je to krásný. Je tady spousta lidí, vydařilo se i počasí, tak si myslím, že to bude pěkný. Teď půjdem na jeviště a uvidíme, ale myslím si, že to bude skvělý.

Jiří Veisser
1. Mě se vybaví přelom roků 66/67, Studentský akademický klub strojařů, pražská technika a člověk, který tam přišel, se kterým jsem vlastně žil celé mládí v okolí Strossmayerova náměstí a který přišel, že by si s námi chtěl zazpívat. No a tak slovo dalo slovo a společně jsme v roce 1967 vyhráli první Portu. Takže to se mi vybaví při pojmu Michal Tučný. Potom se mi také pochopitelně vybaví to, že Michal v té době měl již ambice silného sólového zpívání. U nás v kapele to bylo spíše o vokálech a na ty sólové party tam bylo dost lidí, počínaje Tondou Hájkem, pak tam byl Radek Tomášek, Honza Vančura, Milan Dufek – takže uplatnění pro sólového zpěváka tam v tu dobu nebylo. Takže po té první společné Portě odešel Michal ke Greenhornům a jak se ukázalo ani tam pro něj nebylo dostatek prostoru a celou tu evoluci poté už asi všichni dobře znají.
2. Country hudba pro mě znamená v podstatě celý život. Při vstupu na Strojní fakultu jsem se seznámil s partou kluků, se kterýma jsme založili kapelu Rangers. Vlastně až do roku 1999 jsem s touto kapelou hrál a jak je vidět, po té, co jsem byl s kapely odejit, jsem country zůstal věrný, natočil jsem nedávno své úplně první sólové album, jmenuje se Country Ranger Jiří Veisser s podtitulem Žiju jak se dá. Takže jsem tady, dneska tu budu zpívat tři Michalovy písničky, právě záměrně jsem vybral jako první Drnovou chajdu, což je písnička ze sborníku Tam, kde teče Mississippi, což byl asi jediný dostupný materiál, který tady v republice vlastně byl. Další písnička je Táta fidlal housle, což jsem si zase vybral záměrně, protože jsem ty housle fidlal celý život a fidlám dál a ta poslední je Mám páru, což je taková příjemná countryovka, která se mi vždycky líbila.
3. Atmosféra v Hošticích se mi velmi líbí a já ji poznám za chvíli, protože asi za čtvrt hodiny půjdu na pódium a potom budu vědět o něco více.

Marek Černoch
1. Co se mi vybaví? Hlavně moje první deska, kterou jsem měl, což byl Michal Tučný s Greenhornama. A v poslední době samozřejmě Hoštice.
2. Já mám rád každou dobrou muziku. Country se také dá rozdělit na dobrou a špatnou. Líbí se mi hlavně moderní americká country – Garth Brooks, Brooks & Dunn, Tim McGraw a podobně. Prostě taková ta moderní americká našlapaná country, která se u nás jako country ani moc nebere. Nicméně myslím si, že i u nás jednoho dne začnou ty lidi poslouchat i tuhle country. Shania Twain se u nás pouští i na normálních popových rádiích, kde by se nikdo jiný z country music neměl vůbec šanci objevit. Já si myslím, že to tak má být. Proč to neustále dělit na pop, rock a podobně – prostě buď je ta muzika dobrá, nebo špatná.
3. Tady v Hošticích se mi moc líbí, až na to hrozné vedro. My jsme tady vlastně už od rána a musím říci, že mám v hlavě dvě kladiva, která mi tam neustále tepou. Na druhou stranu je to lepší, než kdyby pršelo, hlavně kvůli návštěvníkům festivalu. Zažili jsme Hoštice, kdy lilo jako z konve a i když lidi byli super, není nic smutnějšího, než se dívat pod jeviště jak tam diváci leží v kalužích. Takže letos je to super. Mě se tady líbí a líbí se mi také publikum, které je opravdu jedno z nejlepších, co jsem kdy zažil.

Vráťa Vyskočil
1. Protože už hodně pamatuji, muzice se věnuji již 35 let a celou tu dobu jsem country scénu velmi pečlivě sledoval, tak Michal Tučný pro mě vždycky byl a také bude pojem. Michal ttotiž u nás tu country dělal a jeho písničky se lidem vryly do srdcí a nejenom divákům a posluchačům, ale i nám, ostatním muzikantům. A o tom svědčí i to, že jsem tady a že si rád zazpívám Michalovy písničky.
2. Country hudba pro mne znamená všechno. Kdyby neznamenala, tak bych asi country muziku nedělal. Ona country muzika je trošinku i filozofie a dalo by se říci, že se člověk v té country muzice hledá. Musím navázat na Jardu Čvančaru, který napsal knížku Taxmeni aneb hledání country grálu. Když se tam objevuje to slůvko Taxmeni, tak to vůbec není jenom o Taxmenech, ale je to o country muzice u nás od toho roku co my jsme jí začali s Jardou vnímat, tedy zhruba od roku 1968 a mapuje to všechno, co kolem Taxmenů procházelo, tedy country jako toakovou. A i když si rád zazpívám jiné písničky, tak country pro mně znamená všechno. Jinak bych jí nedělal.
3. Ta atmosféra tady vždy byla a je nádherná. Já jsem opravdu zíral na reakci diváků, když jsme jráli. Ta jejich spontánnost je fantastická a moc se těším, až si zazpívám s Tučňákama nějakou tu písničku. Těším se na to, jak to publikum bude ragovat a snad vezmou dobře, když budu zpívat Michalovy písničky.

Wabi Daněk
1. Michal Tučný to je hudba mého mládí – i když jsme zhruba stejný ročník. On prostě začal dříve než já. Ale abych byl upřímný, i když jsme se s Michalem samozřejmě znali, tak jsme se ve skutečnosti potkali dvakrát třikrát v životě. A kupodivu to vždycky vyšlo velmi pěkně, takže je mi velmi líto, že už tady není.
2. Já hudbu nerozlišuji. Country – necountry, jakákoliv hudba je buď dobrá nebo mizerná. Takže dobrá muzika v jakémkoliv stylu – to je moje parketa.
3. Líbí se mi tu jako posledně – hezky. Je to tu velmi příjemné.

Aleš Háma
1. Mě se vybaví jediná a největší hvězda české country music, abych to řekl stručně a příliš to nerozváděl. Jako člověk – nevím, neznal jsem ho.
2. Country hudba pro mně znamená hlavně léto na vodě, hospodu, mejdan…, ale nejsem typický posluchač country music, i když kvalita v téhle muzice je výborná, takže Druhá tráva pro mně byla luxusní záležitost. Takže country je dobrá, ale není to pro mně úplně ta primární hudba.
3. Výborná. Pro mně je to taková letní záležitost. Já se tady potěšim s těmi lidmi a s muzikou. A není podstatné, že je to country. Tady je důležité, že ty lidé jsou pohromadě a je to opravdu setkání přátel. A i když to jsou všichni příznivci Michala Tučného, tak jsou schopni zko
usnout i Ondřeje Hejmu a bigbeat a to je na tom to příjemné.

Petr Kocman
1. Tak především si vybavím nesčetné množství Michalových návštěv u nás v Brně, odkud pocházím, s tím, že jsme spolu „prokecali,“ zvláště v posledních letech, kdy už jsem začínal nabírat takový konkrétnější směr v muzice, celé noci a povídali jsme si o ZZ Top a o takových našich společných láskách. Takže s Michalem se mi vybaví hlavně tyhle vzpomínky. Nicméně mým prvním setkáním s Michalem Tučným, i když jsem to tenkrát nevnímal, byly černé desky Greenhornů, které mi rodiče pouštěli u postýlky a tam už jsem ho poslouchal, takže Michal mě provází celým mým životem. A doufám, že i provázet bude.
2. Country hudba pro mně znamená především životní styl. Já jsem se do country muziky narodil a country mám rád. Můžeme samozřejmě polemizovat, co to country vlastně je, což už jsem zmínil vlastně s tím Michalem. Já mám tu škálu country dneska vlastně hodně široukou, od ZZ Top, přes jižanský rock, moderní country, až po rokenrol. To je pro mně všechno country, takže odpovím opět tím, co říkal Michal – Country je všechno, co se mi líbí, ale především country je životní styl.
3. Já mám Hoštice strašně rád, už nehledě na to, že vždycky jednou za rok se tady sejdou Tučňáci, což byla podle mně nejlepší kapela moderní country u nás. Už i z toho důvodu mám radost, že ty kluky jednou za rok uvidím a že si s nimi můžu zahrát a zazpívat. Prostě, Hoštice mám rád.