Letošní ročník udílení cen americké Asociace country hudby již patří minulosti. Ceny jsou rozdány, show skončila a s ní i i nejistota countryových hvězd, kdo získá cenu v té které kategorii. Výsledky jednotlivých kategorií jste si již mohli na našem serveru přečíst dnes ráno, jen několik hodin po skončení galaprogramu. Nyní vám přinášíme další informace o průběhu slavnostního ceremoniálu, včetně bezprostředních reakcí jednotlivých vítězů i poražených.
Zahájení show měla zcela ve své režii Shania Twain. A její nástup byl opravdu velkolepý. Shania se totiž pokusila vytvořit dokonalou iluzi svého nového videoklipu k písni „I’m Gonna Getcha Good!“ a na jeviště se vřítila na motocyklu Harley Davidson. Tato populární kanadská diva tak opětovně dokázala, že má smysl pro opravdovou show. Ostatně, jak sama řekla po svém vystoupení, pramení tato její schopnost z jejích dávných začátků, kdy vystupovala po různých lázeňských zařízeních. „Původně jsem byla barová zpěvačka,“ říká Shania a hned dodává: „Jsem barová zpěvačka, která skončila na koncertních podiích.“ Ať už je to jakkoliv, nutno dodat, že její hudba má pořádný drive.
Shaniina nástupu využil pro svůj první gag i průvodce celého večera, zpěvák Vince Gill. Po vzoru Shanii se i on vřítil na pódium – na tříkolce. Gill tak dokázal, že je právem již po jedenácté v řadě průvodcem této nejvýznamnější countryové show.
Pojďme však již k výrokům, které bezprostředně po převzetí ceny pronesli ocenění umělci. Nejvícekrát byl na scéně vidět Alan Jackson. „Omlouvám se vám. Asi jsem tu už mohl zůstat,“ řekl Jackson při přebírání své páté ceny. „Tohle je pro mne opravdu velmi dobrá noc a jsem vám za to opravdu vděčný… Opravdu nevím, co mám ještě říci. Jsem prostě zpěvák prostých písní a to je celé.“ Největší radost však měl Alan z ceny pro nejlepšího zpěváka roku. „Na tuhle cenu jsem byl nominovaný již asi stokrát a nikdy jsem jí nevyhrál. Myslel jsem si, že je to již definitivní a že již nikdy tuto cenu nezískám. Ale za to čekání to stálo!“ Za celým Alanovým úspěchem však stojí jeho nahrávka „Where Were You (When the World Stopped Turning),“ která si svojí premiéru odbyla při loňských CMA Awards. Tato píseň vznikla jako reakce na strašlivé události z 11. září 2001. Letos si poprávu odnesla hned dvě ceny, za nejlepší singl a píseň roku. Při přebírání druhé z nich Alan Jackson řekl: „Hodně jsem se změnil od té doby, co jsem tuhle píseň napsal. Ze všeho nejdříve bych chtěl poděkovat své ženě Denise za to, že věřila v tuto píseň a že mi dodala odvahu k tomu, abych jí nazpíval. Chtěl bych také poděkovat Bohu za to, že mi seslal ta správná slova a tu správnou melodii. A hlavně bych chtěl poděkovat Americe a všem Američanům za to, že tuto píseň přijali do svých srdcí.“
Zpěvačkou roku se letos stala již podruhé Martina McBride. Svojí první cenu v této kategorii získala již v roce 1999. „Nepřipravila jsem se na takový nával emocí, který teď cítím. Je opravdu vzrušující, že teď mohu prožívat svůj velký sen. Chtěla bych poděkovat všem lidem, kteří tvrdě pracovali na tom, aby se mohl uskutečnit. A obzvláště jsem teď šťastná za to, že při této velké chvíli mohou být i moji rodiče,“ řekla při přebírání ceny Martina McBride.
Duem roku se opět stala dvojice Brooks & Dunn. Letošní cena je již desátá v pořadí. “ Pokaždé je to opravdu strašně krásné, když si jdeme pro tuhle cenu,“ řekl Ronnie Dunn. „Vím, že to již děláme dlouhá léta a že jste již otrávení z toho, že nás tu pořád vidíte, ale jsem rád, že my nejsme otrávení z toho, že tu stojí někdo jiný. Díky!“
Tak takové byly reakce některých oceněných umělců. A co ti, kteří tolik štěstí neměli. Berou to sportovně a doufají, že snad příště budou mít více štěstí. Za všechny umělce nechme promluvit alespoň Kennyho Chesneyho: „Lidé se mě určitě budou ptát, jestli jsem zklamaný z toho, že jsem nezískal žádnou z cen CMA. Víte, kdybych jí přeci jen získal, rozhodně by to pro mne nebyla ta nejlepší noc v mém životě. Takové chvíle nastávají, když mám vyprodané představení, když vidím plné haly mých fanoušků. To jsou ty pravé chvíle, které stojí za to!“ A přejme takových chvil nejen Kennymu co nejvíce.
A to je vše. Takové byly CMA Awards 2002.