V Šiklově mlýně se nic nedělá „jen tak trochu“. Počínaje samotným majitelem, Liborem Šiklem, až po posledního zedníka se všichni snaží o neustálé zlepšování svých výkonů a práce. O lepší propagaci, návštěvnost, stylovost, pohostinnost, dokonalost. A kdo nemá zájem podávat maximální výkony, musí se rozloučit… Ale o tom teď psát nechci. Souvisí to však s tím co přijde vzápětí. Moje žena Jarka pracovala v letech 1989 až 1990 v pražském Hucul klubu (chov a záchrana huculských koní) a vymyslela týdenní westernovou akci – „Americký týden“ – zahrnující jízdu na koních v přírodě, výuku angličtiny a výuku amerických country tanců. Časem z toho vša zbyla „jen“ výuka country tanců.
V roce 1995 jsme Americký týden přesunuli do westernového městečka Šiklův mlýn, které se v tu dobu právě vydalo jasným směrem. Přilákat co nejvíce návštěvníků, nabídnout se pro normální lidi, rodinám s dětmi, turistům, atd a nebýt jen „pouhým“ skanzenem pro pár westernových fajnšmekrů (nic proti nim!). A tak se tomuto cíli ( a boji o přežití v nemilosrdných podmínkách českého kapitalismu) podřizuje v dobrém slova smyslu vše.
A po deseti letech usilovné práce se může Libor ohlédnout a říct si, že se to podařilo. V době kdy české countryové akce zívají poloprázdným hledištěm, on má vyprodáno.
V době, kdy slovíčko country je vyslovováno ústy současné mládeže se stejným despektem jako slovo dechovka, on se ke country a westernu hrdě hlásí a lidé se jen hrnou! Po dostavění ubytovacích kapacit na úrovni (hotel Colorado Grand a pension), rozšířil svoji nabídku i pro firemní akce, semináře, školení, večírky a začal konečně pracovat po celou sezónu…
S Caramellou jezdíme do Šiklova mlýna od roku 1994. Letos jsme tedy slavili deset let na Šiklově mlýně a vznikla barevná publikace mapující naši úspěšnou spolupráci. Původně pouhý týden country tanců se v závěru obohatil o přehlídku vystoupení tanečních country skupin. V roce 1998 jsme festival pojmenovali Medley’s festival po sponzorovi (bourbon-whisky) a od roku 1999 do letoška jej podporovala firma H.I.S jeans. Bylo to dobrých šest let. Festival se stal pevným bodem v nabídce westernového městečka a díky spolupráci mezi tanečními skupinami a herci akčního divadla ze Šiklova mlýna (v čele s úžasným člověkem Henry Špánikem) vnikaly neopakovatelné večerní programy.
První takto pojatý večer byl v roce 2000. Jmenoval se „Nejhezčí bordel v Texasu“ a jen jsme do kulis a možností Šiklova mlýna (pyrotechnické efekty, příjezd v kočáře tažený koňmi, přestřelky, souboje, ohňostroj) přenesli úspěšný caramellí muzikál. V příštím roce jsme si pozvali pana Karla Fialu a díky technice filmového plátna jsme se střídavě přenášeli z filmu do reality a zopakovali jsme si některé nesmrtelné scény s panem Limonádovým Joem živě…bez zkoušek, z první dobré a před tisícihlavým hledištěm! V roce 2002 jsme se rozmáchli ještě víc. Přál jsem si Titanik a pro Henryho, Juru Frimla nebo Richarda Polmana nebylo nic nemožné. Během soboty postavili příď Titaniku z plátna a tyčí, včetně paluby, kapitánského můstku s kormidlem pro kpt.Smithe a poručíka Murdocha, strážního koše pro pozorovatele Fleeta, a příďovou nástavbou pro Jacka a Rose!
Byl tu i ledovec, pyrotechnický efekt při nárazu, hudba z filmu a živě v podání houslisty Luďka Lersta (pro onu příďovou scénu) i zoufalé volání o pomoc Titaniku, kdy úpěnlivě prosící světlice skvěle nahradil živý ohňostroj. Myslím, že každého zamrazilo, když si uvědomil, že počet diváků (cca 1500) je stejný jako počet těch nešťastníků, kteří umrzli v ledových vodách kolem potápějícího se Titaniku…
V dalším roce přišel vrchol. Návrat Sedmi statečných, označovaný i lidmi z městečka jako nejlepší akce roku. A to mne těšilo nesmírně! Henry Špánik exceloval v roli Chrise, Erik jako Brit, mladý Chico v podání Dana , Vin v podání Bendy, Vinetoua si zahrála Denisa, Old Shatterhanda Petr Hora, Clinta Eastwooda č. 1 Bobr, Clinta Eastwooda č. 2 Leša Leiský, muže s harmonikou z Tenkrát na Západě známý hudebník Luděk Koutný, Tarzana Jarda Mička, Jamese Bonda Jirka Friml a klíčovou postavu, utajeného bratra vůdce banditů Calvery skvěle ztvárnil Richard Polman (pokud jezdil na koni, dubloval jej Erik). A diváci byli vtaženi do děje tím, že se při závěrečném, rozhodujícím souboji mezi novými sedmi statečnými (Chris,Vin, Chico, Clint Eastwood, Old Shatterhand, Mr.Harmonica, James Bond) a banditou Calverou dozvěděli, že oni jsou ta nová Calverova banda a povstáním a potleskem zahnali super statečné na útek… To se opravdu povedlo!
Takové byly předchozí roky s Caramellou na Šiklově mlýně. Co přinesl rok 2004 si povíme v druhém díle našeho vyprávění.