Každoročně se na první červencový víkend těší řada českých příznivců world music. Tou dobou se v německém Rudolstadtu (městečku nedaleko Jeny, asi tak dvě hodiny jízdy od českých hranic) koná hudební festival, na který se sjíždějí muzikanti snad ze všech koutů světa. Na hudební styly se zde dívají naprosto otevřeně, z klasického či moderního folku můžete přecházet na koncerty reggae, blues, zní zde hudba africká, japonská, hudba Tichomoří, hrdelní zpěvy ze Sibiře, zkrátka snad vše, na co si můžete vzpomenout. Letos festival probíhal od 4. do 6. července.
Během třinácti ročníků na festivalových pódiích vystupovali mnozí významní folkaři a mezi jmény účinkujících naleznete i taková, která mají co do činění s country hudbou. Například před třemi lety zde hráli Balfa Toujours, současní přední představitelé stylu cajun, stylu který výrazně ovlivnil moderní country (mimojiné Hanka Williamse – v Rudolstadtu zazněla i jeho slavná Jambalaya). Předloni zde zazářil americký bluesman Taj Mahal, který sice stále více pátrá po afrických kořenech blues, ale jeho stylový záběr sahá od Afriky přes severní Ameriku až po Hawai a často se instrumentací i průzračností svých písní dotýká i oblasti country music. Loni měli návštěvníci festivalu možnost slyšet ten nejryzejší bluegrass. Skupina Lynn Morris Band, jejíž frontmanka byla označena v letech 1997 a 1998 jako nejlepší bluegrassová zpěvačka a jejíž další muzikanti patří mezi naprostou špičku v daném žánru, předvedla s naprostou lehkostí a samozřejmostí jak hudbu modré trávy hrát.
Každý ročník festivalu s sebou přináší kromě řady kapel a účinkujících nejrozmanitějších stylů i zaměření na určitou skupinu hudebních nástrojů a zemi. Pro ročník letošní byla vybrána Kanada. Mezi muzikanty, kteří do Rudolstadtu přijeli, nebyly sice původně avizované slavné folkařky Kate&Anna McGarrigle, ale i tak byl výběr dostatečně bohatý. Nejblíže country byli bluegrassově rock-jazzové duo Zubot&Dawson a houslistka, zpěvačka a stepařka v jedné osobě April Verch.
Zubot&Dawson je skupina, kterou lze stylově zařadit dosti obtížně. Tvoří ji Jesse Zubot (housle, mandolína), Steve Dawson (kytary, dobro), Andrew Downing (basa) a Eliot Polsky (bicí, perkuse). Jejich skladby často vycházejí z bluegrassu, ale jsou ovlivněny tu rockem, tu jazzem, swingem či klasickou country. Asi nejlépe se pro označení jejich stylu hodí nálepka „nová akustická hudba“. Jejich vystoupení bylo pestré, hudebně rozmanité, nicméně čistě instrumentální. (Na webu najdete tuto skupinu na http://www.zubotanddawson.com.)

Oproti tomu je April Verch nejen famózní houslistka (však si ji považují i takové veličiny v oboru jako jsou Mark O’Connor nebo Natalia MacMaster), ale také výborně zpívá a ke všemu ještě bravurně zvládá step dancing. Když doplním, že tahle pětadvacetiletá mladá paní (manžel Marc Bru hraje v její doprovodné kapele na nejrůznější perkuse) je také nesmírně pohledná a sympatická, asi se nebudete divit , že její vystoupení mě na celém festivalu uchvátilo ze všech nejvíce. Na pódiu April podpořili také dva muzikanti z Nashvillu – na kytary hrál Hans Holzen a na basu Kyle Kygerreis. Základ jejich programu tvořily tradiční taneční písně, které bychom mohli označit jako keltské, dále písně, které do Kanady přinesli francouzští přistěhovalci a také skladby čerpající inspiraci v bluegrassu. Tu a tam probleskly i vlivy jiné – latinsko-americké či jazz. Celé vystoupení bylo nabité obrovskou energií a radostí, vše znělo naprosto lehce a přirozeně, April se na všechny mile usmívala a obecenstvo jí to vracelo. Ač byl čas neúprosně vyměřen, vyžádali si nadšení diváci několik přídavků a když koncert neodvratně skončil, vykoupili snad veškerá její cédéčka, která byla k dispozici. Narazíte-li někde na CD April Verch: From Where I Stand (Rounder Records 2003), nenechte si ho ujít. (Další informace o April Verch naleznete na http://www.aprilverch.com)

Letošní ročník festivalu v Rudolstadtu je již minulostí. Zcela jistě se v novinách a časopisech setkáte se články, které budou dění na 13. T&F Festu podrobně popisovat. Čtěte pozorně a zkuste zauvažovat, jestli by nestálo za to se tam příští rok zajet podívat. Pokud jste otevřeni nejrůznějším hudebním stylům, bude to pro vás ta pravá volba. Prožijete krásný víkend v krásném městečku, víkend plný té nejrozmanitější hudby, jakou si dovedete (a možná ani nedovedete) představit. Potkáte tam ke svému překvapení spoustu krajanů (mezi návštěvníky například už několik let nesmí chybět Karel Plíhal, který do Rudolstadtu už tradičně přijíždí s dosti početnou skupinou Moraváků). Zaručuji vám, že pak budete své zážitky nadšeně sdělovat svým přátelům a lákat je, aby příště jeli i oni s vámi.