Karel Černoch 70 (foto: A. Pajer)

Ojedinělý listopadový večer, během kterého se v pražské La Fabrice sešli přední čeští zpěváci a zpěvačky, aby vzdali hold Karlu Černochovi k jeho nedožitým sedmdesátinám, budou moci zažít i televizní diváci. Koncert s názvem Karel Černoch 70, který byl pouze pro zvané kamarády, přátele i kolegy populárního zpěváka, odvysílá v úterý 17. prosince ČT art (od 20.25). Zpěvákovy skladby na něm v netradičních vlastních aranžmá zazpívali například Dan Bárta, Lenka Dusilová, Meky Žbirka, Vojta Dyk, Adam Mišík, Matěj Ruppert, Marie Rottrová nebo Petr Janda a další. Režie se ujal Zdeněk Suchý. Všichni zúčastnění se shodují na tom, že celý večer byl výjimečný.

„Bylo to pouze pro zvané, žádná estráda, ale muzikantský majstrštyk, který jsme tátovi poslali vzhůru,“ popisuje Černochova dcera Tereza, která měla na starosti dramaturgii společně s režisérem Zdeňkem Suchým. „Táta vždycky snil o velkém koncertu a já jsem mu ten sen ráda splnila. Bylo to krásné a výjimečné a já z toho mám obrovskou radost. Slovy to lze těžko popsat,“ dodává.

Podle režiséra Zdeňka Suchého je koncert Karlu Černochovi k nedožitým sedmdesátinám koncipován v podobném duchu, jak jsou v zahraničí chápány „tributy“. „Tedy nikoli jako často u nás – zajetá skupina ,zpěváků‘, kteří slaví kde co a kde koho, nebo náhodně sezvaná parta muzikálových neumětelů. Tady aranžovali, hráli a zpívali opravdoví muzikanti a zpěváci. Mnozí z nich pana Černocha znali, jiní ho v životě nepotkali,“ vysvětluje režisér. Podle něj tak vznikly skvělé verze Černochových písniček, které obstojí třeba i na desce. „Prostě muzikanti a zpěváci, kteří něco umí, uctili muzikanta a zpěváka, který něco uměl. A nedělali zbytečný tyjátr,“ doplňuje.

Skladatel, textař a především zpěvák Karel Černoch zaujímá významné postavení mezi osobnostmi československé populární hudby, které se objevily v průběhu neobyčejně plodných šedesátých let.  Na počátku šedesátých let na sebe upozornil nejprve jako frontman avantgardní bigbeatové kapely Juventus, později směřoval ke střednímu proudu. V posledním období své kariéry se stal také uznávaným interpretem v oblasti country. V devadesátých letech vytvořil několik postav v inscenacích světových i domácích muzikálů. V náročných rolích Jeana Valjeana, Augustina Magaldiho nebo Abbé Fariy opět prokázal své pěvecké schopnosti. Nepochybně se stal jednou z nejvýznamnějších osobností české popmusic.

„Na tátu v poslední době hodně myslím a přemýšlím i o tom, jak ho někteří hudební kritici popisovali jako nevyhraněného zpěváka. Jeho bigbeatová éra totiž končila zákazem a on namísto toho, aby se držel undergroundu, začal zpívat víc žánrů. A to bylo vidět i na tomto koncertě, že byl prostě zpěvákem s větším rozptylem. Pro mne právě toto ukazuje jeho osobitost, že dokázal svým hlasem prolnout do několika stylů. To je něco, co pro mě osobně děla zpěváka profíkem,“ doplňuje Černochová. (tisková zpráva)