Dún an Doras: Rua
Přidáno: 11. 04. 2005, v 19:36 Autor: Evžen Müller
   Skutečnost, že se na křtu cédéčka Rua kapely Dún an Doras objevili irští the Flook, dává tušit, že nepůjde o nahrávku nikterak bezvýznamnou. The Flook patří totiž k tomu nejlepšímu, co může současný moderní irský folk nabídnout. Tihle skvělí muzikanti jsou dokonalými mistry svých whistle, dud, fléten i kytar a na svých koncertech dokáží rozjet naprosto nezadržitelnou jízdu. Bodhránista John Joe Kelly bývá dokonce považován za vůbec největšího současného hráče na tento nástroj. Těžko by tedy přijeli the Flook křtít album kapely, u které by neměli ty nejlepší záruky kvality.
   Dún an Doras se sice nemohou rovnat svým irským kolegům pokud jde o nástrojovou ekvilibristiku, pozadu ale jinak příliš nezůstávají. I v jejich řadách působí několik nadmíru zručných a zkušených hudebníků. Petr Košumberský se svojí tradičně „irsky“ (dadgad) laděnou kytarou vnáší do písní nejen rytmus, ale také často až netradiční jazzový feeling. Podobně charakteristické pro zvuk Dún an Doras jsou i dravé a ostré flétny Radvana Markuse. Zatímco Dan Malczyk svým smyčcem dodává skladbám lehkost a často až snovou atmosféru, perkusista s poněkud netradičními nástroji Kuba Severin (tabla, djembe, darbuka) je zdobí rytmickými ornamenty a Filip Klinecký jim svým kontrabasem stanovuje pevný řád. K pestrosti alba přispívají také hosté: Luboš Malina nechává sice doma své whistle, nicméně jeho „zurčící“ pětistrunné banjo zvuk příjemně obohacuje. Marek Poledna hraje na diatonickou harmoniku a na albu nechybí ani bodhrán (Kristina Volná).
   Skupinu Dún an Doras tvoří kromě pětice mužů také ještě jedna žena: nad tou vší hudební parádou se vznáší křišťálově průzračný, nesmírně tvárný a působivý zpěv Katky García. Tahle mladá dáma s krví po svém otci napůl španělskou již dávno přerostla pole hudby keltské, na kterém ořou a úspěšně sklízejí Dún an Doras. Prakticky ve stejné době, kdy vyšlo album Rua, se Katka objevila i na novém cédéčku Pavla Bobka a písnička Mé září, kterou s ním nazpívala, je patrně vrcholem celého jeho alba. Producent Luboš Malina moc dobře věděl, co činí, protože Katku García jako výtečnou zpěvačku našel pro své hudební projekty již dávno.
   Mezi zcela stylově zvládnuté tradicionály zařazují Dún an Doras i skladby vlastní, napsané dokonale  v  „keltském“ duchu. Písničky baladičtějšího rázu střídají rychlejší a skočné reely a jigy. Některé z písní jsou v původním, tedy irském znění (jistou zajímavostí je, že v bookletu jsou doplněny o anglický překlad). Nemusíte rozumět slovům, nemusíte být znalci keltské hudby, nemusíte ani obdivovat moderně pojaté a dokonale zvládnuté skladby skupiny, přesto si myslím, že na vás velice pozitivně zapůsobí. Můžete se totiž přinejmenším nechat kolébat a unášet jejich proudem, často živým a divokým jak řeka v peřejích, jindy zase konejšivým a mazlivým jak někde v poklidných meandrech a zátočinách. Plavba je to zkrátka setsakramentsky příjemná.
   O design velmi vkusného obalu se postarala Katka García a jeho barevností (převažují odstíny žluté a červené) atmosféru i název alba velice dobře vystihla. Rua, přeložíme-li toto slovo z irštiny do češtiny, znamená „červený“ či „dravý“.
  
   Dún an Doras: Rua
   Indies Records, 2005
   The Lowlands of Holland * Sally * The Flaring Pot (reels) * ? set (jigs) * One Last Cold Kiss * Pro Terezku (reels) * Came Ye O’er Frae France * Farranfore (jigs) * The now They Melt The Soonest * Home By Bearna * So Far So Good (reels) * Bráigh Loch Iall * Bean Pháidín (bonus track)