Skupina Charlieho Danielse – Charlie Daniels Band – vycházela a dodnes vychází z jižansky zaměřeného boogie. Postupně ale vstřebávala nejrůznější countryové prvky, nechávala se touto hudbou výrazně ovlivňovat a nakonec svým jedinečným rockově-countryovým stylem zapůsobila na hudební scénu své doby a přiblížila country hudbu blíže rocku. Syrové, živelně hrané písně s texty o životech těch nejobyčejnějších lidí získaly skupině na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let mimořádnou popularitu.
Příběh Charieho Danielse začíná, tak jak tomu bývá u řady úspěšných muzikantů, docela všedně. Narodil se ve Wilmingtonu, malé vsi v Severní Karolíně, v rodině dřevorubce. Hudební základy vstřebával z pestré směsi gospelů, bluegeassu, rhythm&blues a country.
V roce 1955, brzy po dokončení svých studií, byl již schopným kytaristou, houslistou i hráčem na mandolínu. Pod vlivem vlny nastupujícího rock’n’rollu založil hudební skupinu a vydal se na cesty. Se svojí skupinou Jaguars hrál po lokálech, tančírnách a nejrůznějších podnicích od Severní Karolíny po Texas. Právě v Texasu se setkal se známým producentem Bobem Johnstonem, díky němuž se dostal k místu studiového hráče v Nashvillu.
Mezitím se uplatnil také jako schopný skladatel. Jeho It Hurts Me zařadil v roce 1964 na B stranu svého singlu Elvis Presley, několik písní nahrála Tammy Wynette i další interpreti. Mezi nahrávkami, na kterých se podílel, stojí za zmínku například Dylanovo album Nashville Skyline nebo countryové album Ringo Starra. Spolupracoval s Marty Robbinsem, Hankem Williamsem Jr., dvojicí Flatt & Scruggs i od country hudebně poněkud vzdáleným Al Kooperem.
V roce 1970 zakládá skupinu Charlie Daniels Band. Ač byl zejména vynikajícím hráčem na řadu nástrojů, prosadil se i jako zpěvák. Jeho talkin‘ blues Uneasy Rider proniklo do americké TOP 10 a Album Fire On the Mountain (1974) se brzy stává zlatým. Z této desky pochází i další hit kapely, rebelská hymna Long Haired Country Boy. Tou dobou je Charlie Daniels také nějaký čas členem na jižanský rock orientované party the Marshal Tucker Band a hraje i s hudebně spřízněnými the Allman Brothers Band.
Práce s nejrůznějšími typy muzikantů ho v roce 1974 inspirovala k uspořádání slavné série koncertů Volunteer Jam, na kterých se potkávala slavná jména rockové i countryové historie. Společně se tu objevili například Roy Acuff s Jamesem Brownem, Bill Monroe, Don Henley, Tanya Tucker, Leon Russell, Billy Ray Cyrus, the Nitty Gritty Dirt Band, Pat Boone, The Outlaws, Dwight Yoakam, Steppenwolf, The Judds, Willie Nelson, Carl Perkins, Vince Gill, Emmylou Harris, Alabama, the Allman Brothers, Billy Joel, the Marshall Tucker Band, Little Richard, B. B. King, Stevie Ray Vaughan a mnozí další.
V roce 1975 Charlie Daniels podepisuje (údajně za 3 milióny dolarů) smlouvu s Epic Records. Hned první album na nové značce – deska Saddle Tramp – přináší další zlatou desku. Popularita skupiny narůstá, Charlie Daniels Band countryové příznivce neztrácí a navíc získává nové a nové fanoušky z hájemství rocku. Kapela jezdí z místa na místo a zvládá dokonce až 250 koncertů v průběhu roku.
V létě 1979 natáčí skupina album Million Mile Reflections a dostává se na absolutní vrchol své dráhy. Deska je trojnásobně platinová a singl The Devil Went Down To Georgia proniká až do TOP 5 pop hitparády. Píseň sama je stylově těžko zařaditelná – místo zpěvu vyprávěný příběh, divoký rockový rytmus a Danielsovy dábelské housle vytvářejí dohromady jakousi unikátní nedefinovatelnou koláž. Charlie Daniels Band získává za rok 1979 řadu hudebních ocenění: CMA ji vyhlašuje skupinou roku, Charlie Daniels je hudebníkem roku a dostává i Grammy za pěvecký výkon.
V následujícím roce se Charlie Daniels Band objevuje ve filmu Urban Cowboy a soundtrack se stává opět multiplatinovým.
V průběhu osmdesátých let natáčí Charlie Daniels Band několik dalších alb, mezi nejúspěšnější patří: Full Moon (1980), Me And the Boys (1985) a Simple Man (1989). Skupina rovněž úspěšně těží ze své minulosti. Výběr A Decade of Hits se po svém vydání v roce 1983 brzy stává trojnásobně platinovým.
I v letech devadesátých skupina dále pilně koncertuje, novinková alba ale již přibývají řidčeji. Nicméně za The Door (1994) obdržel Charlie Daniels cenu od Gospel Music Association a za zmínku stojí rozhodně také album Blues Hat z roku 1997.
Svoji poklonu Charlie Danielsovi složili při předávání cen Academy of Country Music’s v roce 1998 i dva bývalí presidenti USA, Jimmy Carter a Gerald Ford (Ch. D. tehdy obdržel cenu Pioneer Award).
„Je to ryzí americká muzika, ve které si něco najde každý“, říká o svých písničkách Charlie Daniels. „Dal jsem do ní všechno, v co jsem během těch více jak čtyřiceti let, co dělám hudbu, věřil.“