TOPlist

Widgetized Section

Go to Admin » Appearance » Widgets » and move Gabfire Widget: Social into that MastheadOverlay zone

Bobek, Pavel

Opravdových profesionálů na české hudební scéně najdete jen několik a bezesporu je mezi nimi i zpěvák Pavel Bobek, který už více jak třicet let patří k základním pilířům české countryové a rokenrolové hudební scény. Písně, které zařadí do svého repertoáru, vybírá až s neuvěřitelnou pečlivostí; vše musí být naprosto perfektní od textu až po výsledné aranžmá. Možná i právě proto není jeho diskografie tak dlouhá, než jak by mohla být za třicetiletou hudební kariéru.
Pavel Bobek se narodil 16. září 1937 v Praze. Po absolvování gymnázia začal v roce 1955 studovat Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, kterou úspešně dokončil o šest let později. Stejně jako tisíce dalších mladých lidí, ani on nedokázal odolat tehdejšímu hudebímu trendu, kterým byl rokenrol. Muzika ho lákala stále více a tak začal zpívat s fakultní skupinou FAPS, ve které se setkal s budoucími legendami české populární hudby J. Brabcem, M. Volkem nebo P. Sedláčkem. Později Pavel působil ve Studiu bigbeatové hudby a v roce 1959 začal vystupovat v divadle Paravan. Po absolvování fakulty nastoupil jako čerstvý inženýr architekt ve Sdružení velkovýkrmen. I tato, hudbě namíle vzdálená skutečnost, ovlivnila Pavlovu další hudební dráhu. Ve svém zaměstnání totiž pracoval v jedné projekční skupině se svými vysokoškolskými kolegy: Jirkou Laurentem (kytaristou skupiny Olympic), konferenciérem klubových pořadů Rangers a rozhlasovým diskžokejem Mirkem Černým a Petrem Nárožným, který rovněž pravidelně uváděl klubové večery skupiny Rangers. A tak v roce 1963 přijal Pavel Bobek angažmá u skupiny Olympic, se kterou po dva roky vystupoval v semaforském pořadu Ondráš podotýká a na jaře roku 1964 s ní také nahrál rokenrolové singly „Sweet Little Sixteen,“ „Oh, Boy!“ a duet s Pavlem Švábem „Sealed With a Kiss.“ Společně s Olympicem nahrál ještě dva další rokenrolové tituly „Memphis, Tennessee“ a „Rave On“ (oba 1965).
V roce 1965 Pavel Olympic opustil, a nadále spolupracoval s několika soubory, aby o rok později zahájil trvalejší spolupráci s Country Beatem Jiřího Brabce. Příchod ke Country Beatu byl dalším zlomovým okamžikem v jeho hudební dráze. Znamenal totiž setkání a následnou spolupráci s vynikajícím textařem Jiřím Grossmannem, který pro Pavla Bobka napsal mnoho nezapomenutelnývh písní. Jako zpěvák Country Beatu přijal Pavel v roce 1967 trvalé angažmá v divadle Semafor, které se stalo jeho domovem na dalších více jak 20 let (spolupráci se Semaforem ukončil až v roce 1990!). V roce 1970 nahrál pro značku Supraphon klasickou píseň o zraněném vojákovi, vracejícím se z války ke své dívce, „Oh, Ruby, nechtěj mi lásku“ brát s bezvadným textem Jiřího Grossmanna. Nahrávka téměř okamžitě vyletěla do čela supraphonské hitparády, do které se probojoval i další Bobkův singl „Houston“ (nejvýše 2. místo), rovněž s textem Jiřího Grossmanna. Do supraphonské Top 10 se Pavel opět vrátil o tři roky později s úspěšnou nahrávkou Kristoffersonovy písně „Nedělní ráno“ („Sunday Morning Comming Down“), avšak ani tento úspěch nepřinutil pány z vedení Supraphonu k vydání samostatného Bobkova alba. Proto se Pavel rozhodl k přechodu do firemní stáje Pantonu, která záhy na to vydala jeho první samostatné album s názvem Veď mě dál, cesto má (1975), které kromě titulní písně z repertoáru Johna Denvera přineslo i skladby „Pojď stoupat jak dým,“ „Já jsem byl bloud,“ „Nedělní ráno,“ „Víš, kdo ti smí z tvých vlásků copy splést“ nebo klasickou rokenrolovku „Má dívka N.“
Ačkoliv frekvence vydávání nových alb nebyla nikterak závrátná, těšil se Pavel Bobek i v dalších letech trvalé přízni svých posluchačů a v roce 1980 se stal držitelem Zlaté Porty za zásluhy o rozvoj country music. Kromě svých semaforských vystoupení zaujal Pavel nahrávkami „Pojď dál a zpívej“ (1978), nebo Rogersovou písní „Lásko, mě ubývá sil“ („Lucille“), která se od roku 1980 udržela plných třináct měsíců v supraphonské Top 10! Z dalších Bobkových projektů přineslo úspěch především album Stárnoucí mladík (1984 Panton), které mimojiné obsahovalo písně „Jamajka,“ „Z pekla štěstí“ nebo „Permanentí flám.“ Společně s Marií Rottrovou nahrál Pavel v roce 1985 další skladbu z repertoáru američana Kennyho Rogerse, duet „S tím bláznem si nic nezačínej“ („Don’t Fall In Love With A Dreamer“) a v roce 1991 zařadil do svého katalogu další skvělý duet (tentokrát s Karlem Zichem) „Bowery Street.“ Začátkem devadesátých let vyšlo album Zvláštní věc a v roce 1996 nahrál Pavel pro firmu Monitor/EMI album Hejno padlých amdělů, které přineslo další várku skvělých písní („Odvykám,“ „Amanda,“ „Cestou dlouhou“ (duet s Yvonne Přenosilovou), „V dálce hřmí“ nebo duet s Robertem Křesťanem „Musím se sám sobě smát“).
V roce 2000 natočil Pavel Bobek pod značkou Venkow Rec. album Jsem pouhý známý, které znamenalo jakýsi odklon od moderního pojetí country music, který pokračoval i v letech následujících.

avatar Autor: on 16.9.2012. Filed under Umělci. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0. You can leave a response or trackback to this entry

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

*