Buddy Jewell se proslavil především jako historicky první vítěz soutěže Nashville Star, countryové obdoby American Idol. Ihned po svém televizním triumfu v roce 2003 zabodoval hity „Help Pour Out The Rain“, „Sweet Southern Comfort“ a stal se častým účinkujícím v Grand Ole Opry. Buddy byl rovněž blízkým přítelem Petra Duly, který mě s Buddym seznámil a domluvil s ním rozhovor v Nashvillu v srpnu 2008. Peter s Buddym rovněž plánovali nahrát duet a Peter chtěl natočit právě „Help Pour Out The Rain“, kterou si s Buddym zazpíval na jeho fanclub party v červnu 2008. Buddymu se tento nápad ale nezamlouval a navrhoval nahrát jako duet něco jiného. Mým úkolem tedy bylo nenápadně zjistit Buddyho představu o spolupráci s Petrem. V závěru rozhovoru je proto několik účelově položených otázek, které měly Petrovi pomoci nastínit Buddyho stanovisko k projektu. Bohužel se ale Petrův zdravotní stav stále zhoršoval a k natočení společného duetu již nedošlo. Vzpomeňme tedy prostřednictvím rozhovoru s Buddym Jewellem na Petra Dulu – největšího slovenského countrymana.

Na počátku své kariéry jsi hrál v kapele s názvem White Oak a měl jsi stejného manažera jako Trace Adkins, je to pravda?
„Je to tak, měli jsme stejnou agenturu. Náš manažer byl v Dallasu.“
Scházíte se někdy s Tracem a vzpomínáte na staré časy?
„Skoro pořád se navštěvujeme a povídáme. Jeho manželka a moje manželka jsou velmi blízké přítelkyně, takže spolu často chodíme na večeře. Naposled jsme se viděli během Fan Fair na bowlingu, což byla charitativní akce, kterou pořádala kapela Lonestar na pomoc nemocnici St. Jude. Trace je fajn chlápek.“
Kdysi jsi otevíral koncerty pro hvězdy jako jsou Alabama, Mark Chesnutt nebo Ricky Van Shelton. Na které z těchto turné nejraději vzpomínáš?
„Měl jsem štěstí otevírat pár koncertů pro Charlieho Danielse. Když je mi umožněno setkat se s někým, koho jsem dlouho obdivoval a ještě pro něho navíc otvírat koncert, je to pro mě vždy velká událost. Takže Charlie, pak jsem otvíral koncerty pro Kennyho Rogerse. To bylo jako kdyby zapomněli zamknout dveře od cukrárny a pustili všechny děti na sladkosti. Přesně tak se cítím, když mohu spolupracovat s umělci takového kalibru.“
V polovině 90. let jsi pracoval jako demo zpěvák. Prozraď mi víc o tomto povolání. Pracuje demo zpěvák obvykle jen pro jedno vydavatelství?
„Když má štěstí, tak pro několik. Já pracoval jako zpěvák ve studiu a nahrával demo nahrávky. Pro ty, co nevědí, demo je zkratkou demonstration recording (předváděcí nahrávka) a funguje to tak, že textař nebo nahrávací společnost najme hudebníky ve studiu a zpěváka, aby jejich píseň nahrál, a tu nahrávku pak vezmou a přehrají ji lidem jako jsou Alan Jackson nebo George Strait a snaží se je přimět, aby je nahráli oni. Takže tohle jsem dělal. Během osmi let jsem nazpíval přes 4000 písní.“
Ty sám jsi nazpíval nějaké demo pro Alana?
„Pro Alana ne, ale nazpíval jsem jich hromadu pro Randyho Travise, taky nějaké pro Aarona Tippina a Brada Paisleyho.“
Jaké například?
„To bylo tak dávno, že názvy už nevím. Jen si pamatuju, že jsem na tom dělal ve studiu.“
A co pro George Straita? Nezpíval jsi ‚Write This Down‘?
„Ano, nahrál jsem ‚Write This Down‘. Gary Allan také nahrál pár mých nahrávek a s jednou z nich měl velký úspěch, ten hit se jmenoval „The One“. Nahrál jsem ‚Little Past Little Rock‘, hit pro Lee Ann Womack, Trace také nahrál nějaká moje dema. Dokonce jsem měl štěstí a mohl jsem nahrát písně, které napsal Merle Haggard s Maxem. D. Barnesem a také nahrávky, které napsal Buck Owens s Harlan Howard. Byl jsem poctěn tím, že jsem se s těmito lidmi mohl setkat a zároveň nahrát pár jejich písní.“
Znamená to, že všichni změlci, kteří zvažovali tvé nahrávky, věděli, kdo jsi?
„Ne, ale myslím, že někteří mě znali a kdykoliv slyšeli mé demo, tak si řekli tohle demo zpívá Buddy Jewell. Pamatuji se, jak jsem se ve studiu setkal s Joem Diffiem. Joe slyšel spoustu mých demo nahrávek a byl vůči mně velmi lichotivý, což pro mě opravdu hodně znamenalo, protože Joe je jedním z nejlepších zpěváků vůbec. Takže je vždy skvělé potkat s lidmi, kteří jsou výborní zpěváci a zároveň oni sami jsou fanoušky.“
Kolik písní denně jsi nahrával?
„Nejvíc, co jsem nahrál za jediný den, bylo deset písní.“
A kolik pokusů jsi potřeboval?
„Haha, strašně moc! Když jsem měl dobrý den, tak jsem jednu píseň nazpíval tak čtyřikrát a pak se k těm nahrávkám vrátil a vybral si část z té první, část ze čtvrté a tak dále. Obvykle jsem během 45 minut nahrát všechny hlavní vokály a pak ještě nahrál pár sborových hlasů.“
Když jsi někdy nahrával nějakou opravdu úžasnou píseň, říkal sis, že by sis ji chtěl nechat pro sebe?
„Přál bych si, kdyby to šlo! Měl jsem možnost nazpívat opravdu mnoho skvělých písní a často jsem si říkal, že je to opravdu dobrá píseň, ale že jí nikdy nebudu moci nahrát sám. Když jsem konečně získal nahrávací smlouvu prostřednictvím Nashville Star v roce 2003, některé z těch písní, které se mi tolik líbily, byly stále k dispozici, tak jsem je nahrál na své první album. V době, kdy jsem se k tomu dostal, už ale byla většina těch nejlepších pryč.“
Než ses přihlásil do Nashville Star, tak jsi předtím prošel celou řadou jiných talent show. Měl jsi pocit, že Nashville Star by mohlo být něco vyjímečného, co by změnilo tvůj život?
„Nikdy jsem nečekal, že bych mohl vyhrát, už proto, že jsem v té soutěži byl nejstarší. V té době jsem žil v Nashvillu už deset let a každá velká nahrávací společnost mě odmítla již několikrát. Proto, že jsem byl tak dlouho bez nahrávací smlouvy, viděl jsem v Nashville Star spíše příležitost jak se dostat do televize. Měl jsem internetové stránky a několik nezávisle nahraných CD, a tak jsem doufal, že bych díky tomu mohl prodat nějaká CD a moje stránky začaly konečně vydělávat. Ale vůbec jsem nepočítal s tím, že bych to celé mohl vyhrát. Každou sobotu jsem čekal, že mě hlasující vyřadí.“
Po pěti dalších ročnících jsi stále nejúspěšnějším vítězem. Dvě z tvých písní dosáhly 3. místa v hitparádě.
„Upřímně řečeno, možná jsem nejúspěšnější vítěz, ale myslím, že Miranda Lambert prodala více desek než já. Ale neříkej jí to!“ (smích)
Ostatní vítězové po tobě nedosáhli ani Top 40.
„Přesně to jsem taky slyšel, je to škoda.“ (red. poznámka: v době publikování rozhovoru tato informace již neplatila. Chris Young, vítěz Nashville Star z roku 2006, se umístil na 1. místě hitparády s hitem ‚Gettin‘ You There (The Black Dress Song)‘ 15.10.2009.)
Myslíš, že Nashville Star může sama o sobě zajistit úspěšnou kariéru nebo že pouze ty jsi měl štěstí?
„Bylo mi požehnáno. Myslím, že bůh dělá věci účelově. Nemyslím si, že stvořil Nashville Star jen kvůli mně, abych vyhrál, ale že mi otevřel dveře, kterými jsem mohl projít. První rok po soutěži byl pro mě opravdu hektický a nabitý událostmi.“
Jakou radu bys dal začínajícím zpěvákům, kteří se snaží prorazit v country?
„Myslím, že je velmi důležité, aby si psali vlastní písně. Pro mě to bylo obrovskou výhodou a vydělal jsem na tom velké peníze, protože svůj první hit jsem si napsal sám. Měl jsem ho registrovaný sám a šeky za tu píseň byly opravdu příjemné. Takže když si někdo dokáže napsat vlastní píseň, tak je to skvělé a navíc bych řekl, že ho to dělá atraktivnějším pro nahrávací společnosti a také pro publikum. Mám mnoho fanoušků, kteří říkají, že se jim líbí moje písně, které jsem nahrál, a že nejvíce milují ty, které jsem sám napsal. Takže součástí mé rady je, aby si každý psal vlastní písně a i když si je nepíše, musí přijít na to, kým chce být, protože už tu je jeden Garth Brooks, už tu je jeden Alan Jackson. Ten, kdo chce prorazit, musí být jedinečný a lišit se od všech ostatních.“
Tvé první album po Nashville Star produkoval Clint Black. Jak ses k němu dostal?
„Součástí dohody s Nashville Star bylo, že Clint bude produkovat album vítěze, ať to bude kdokoliv. Také byl naším mentorem a setkal jsem se s ním hned první večer, co nás všechny společně shromáždili ve velkém domě. Byl to pro mě skutečně zážitek, protože jsem Clinta vždy obdivoval a nakonec jsme se stali dobrými přáteli a nahrávání mé první desky s ním mě velmi bavilo.“
Když se ohlédneš pět let zpátky, co považuješ za největší úspěch?
„Potkala mě spousta skvělých věcí, ale upřímně řečeno, nic nemůže převýšit to, když jsem poprvé hrál v Grand Ole Opry. Byl jsem nominován na několik cen od ACM, CMA a dalších anket, ale být schopen vystoupit na podium v Opry, hned napoprvé jsem měl ovace ve stoje! Větší úspěch snad ani být nemůže.“
Je pro tebe těžké skloubit kariéru a rodinný život?
„Teď už ani ne tak jako v prvních letech. První rok nebo dva jsem byl tak zaneprázdněn, že jsem byl pryč víc než jsem byl doma. Teď se mi to daří udržovat v rovnováze.“
Úžasným způsobem podporuješ Petra Dulu a vím, že spolu plánujete duet.
„Ano, snažíme se vymyslet jak něco společně napsat. Možná každý z nás něco napíše a pak to spolu nahrajeme. Těším se na to. Peter se účastnil poslední party mého fanklubu a společně jsme si zazpívali ‚Help Pour Out The Rain‘, což pro mě byl opravdu zážítek a doufám, že pro něho taky.“
Takže jste ještě nerozhodli, jakou píseň nahrajete?
„Ne, protože jeho zdravotní stav to zatím neumožnil. Zatím jsme to odložili dokud se trochu nevzchopí a pak se uvidí.“
Svoje party nahraješ v Nashvillu a pak mu je pošleš?
„Asi ano, protože vím, že s Joem Diffiem udělal to samé. Pošleme si to přes internet.“
Společný duet Petra a Joea je zrovna tento týden #1 v Evropě.
„Opravdu? To je skvělé! Jsem na Petra velmi pyšný. Dokázal úžasnou věc.“
Chystáš se na turné do Evropy?
„Peter se mi snaží pomoct zařídit nějaké turné po Evropě na příští rok. Nevím, kam přesně se dostanu, ale moc rád bych se do Evropy podíval a zahrál pár akustických koncertů. Taky bych s sebou mohl vzít rodinu. Mohli by třeba prodávat trička, to už je jedno, prostě bychom měli rodinnou dovolenou a zároveň navštivili Evropu.“
Víš něco o mé zemi, o České republice?
„Vím jen, že to bývalo Československo a teď je to Česká republika. Jako většina Američanů jsem ohledně tvé země velmi neznalý, Petře! Ale jsem ochotný nechat se poučit. Vím, že v tvé zemi je spousta milých lidí, včetně tebe!
Ó, děkuji. A znáš nějaké slavné Čechy?
„Jsem si jistý, že spousta hokejistů jsou Češi. To je asi první odpověď, jakou dostáváš, ne?“ (smích)
To je pravda. Tak děkuji za rozhovor.