TOPlist

Widgetized Section

Go to Admin » Appearance » Widgets » and move Gabfire Widget: Social into that MastheadOverlay zone

Dým a pohoda Petra Spáleného

Petr Spálený - Můj dým

Petr Spálený – Můj dým

„Na chvíli nikam nespěchám, jen tak si mlčím se sebou sám a jen se dívám s mírným dojetím, jak k nebi stoupá můj dým…“

Petr Spálený očividně nikam nespěchal, když nechal své příznivce dlouhých osm let čekat na album nových písní. Během té doby se u něho vlastně nezměnilo skoro nic: kapela, textaři, náměty písní, hudební styl oscilující mezi country, popem a rockem a ani hlas, kterým stále sympaticky brouká chytře vymyšlené a zapamatovatelné melodie. Snad jen návrat Petrova bratra Jana do týmu může malinko překvapit, protože jejich hudební směřování bylo už léta značně rozdílné.

Album Můj dým jako takové je doslova nabito potenciálními hity. Countryoví příznivci zajásají nad stylovou Kdyby celej svět byl country bar, jedinou písní, k níž napsal slova Zdeněk Rytíř. Těžko odhadovat, zda dřív vznikal text, nebo Petr Spálený skládal melodii, v každém případě do sebe zapadají naprosto dokonale. Podobně se povedl text i Mirkovi Černému k westernovému příběhu obchodníka s deštěm Chladnej vítr vál. Textem s několika nezapomenutelnými obraty („rozsudek je bohužel jen boží kořistí…“) k výrazně melodické písni Je mi líto přispěl Vladimír Poštulka. A pokud si snad místy vybrali textaři oddechový čas a nápadité melodie obalili méně výrazným texty (Možná měl jsem s tebou zůstat, Stíny), Petr Spálený vše s nadhledem maskuje svým charismatickým zpěvem.

Příjemným vybočení ze stereotypů je píseň Co ti můžu dát kytaristy Fredyho Bittnera a textaře Jana Spáleného. Kontrast mezi „knopflerovskou“ melodií sloky a popovým refrénem podtrhují i slova, která jakoby k sobě ani nepatřila: „… po dvoře chodí bílej kůň, zajděme na víno k sousedům“ a „Do Letenských sadů chodí pán, pod paží má knihu v ruce hůl, pozdraví kosy, který zná…“ Do nostalgických textů proniká i typický jemný humor: „V duchu dál jsme stejný, můžu říct, jenom nám je o malinko víc,“ zpívá se v závěrečné písni (O malinko víc).

Kdo v poslední době slyšel Petra Spáleného na koncertě, ví, že jeho Apollo Band šlape jak skvěle namazaný stroj. Fotografie všech členů jeho kapely v bookletu ale bohužel poněkud matou – o natočení alba se postarali pouze kytaristé Fredy Bittner a Stanislav Jelínek s kapelníkem a zde producentem Pavlem Krejčou.  Zřejmě ve snaze o dosažení co nejkvalitnějšího zvuku jsou bicí a některé další nástroje naprogramovány. Místy až studená dokonalost některých doprovodů se tak dostává do určitého kontrastu s elegantní ležérností zpěvu. Syrový a z dnešního pohledu neučesaný zvuk nahrávek z konce sedmdesátých let padl k hlasu Petra Spáleného mnohem lépe. Vytištěné texty zcela neodpovídají zpívané verzi, je patrné, že zpěvák si je ve studiu citlivě upravoval. Jen tu a tam si při jejich pročítání povšimnete občasného nelogického střídání spisovné a hovorové češtiny (Stíny, Pokaždé).

Nové příznivce Petr Spálený albem Můj dým sotva osloví, nicméně ti, co se na jeho novinku trpělivě léta těšili, budou dozajista spokojeni. Dostává se jim tuctu vydařených písní, pohodových a přesně takových, jaké očekávali.

Doufejme, že na příští album Petra Spáleného nebudeme muset čekat opět nějakých osm let. Jako zpěvák a autor je očividně ve velmi dobré formě…

Petr Spálený: Můj dým
EMI Czech Republic s. r. o., 2013
Můj dým * Já jsem tady a ty tam * Je mi líto * Co ti můžu dát * Kdyby celej svět byl country barMožná jsem měl s tebou zůstat * A chladnej vítr vál * Zůstal jsem sám * Benjamín * Stíny * PokaždéO malinko víc

avatar Autor: on 30.6.2013. Filed under Headlines,Recenze. You can follow any responses to this entry through the RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.