Country muzika byla u nás vždy spojena s výjimečnými osobnostmi a nebylo málo těch, kteří ji dokázali posouvat dál a dál: Jiří Grossmann, Jiří Brabec, Michal Tučný, Robert Křesťan – výčet zpěváků a muzikantů by to byl předlouhý. Jen se bohužel v posledních létech přestal rozrůstat o nová jména. Jakoby se vývoj české country téměř zastavil Současná komerční country nashvilského střihu se v našich končinách příliš neujala, o progresivní varianty stylu neměli valný zájem posluchači a nakonec ani muzikanti. Přesto, jak se zdá, doba nazrála a věci se pomalu mění. Zajímavé na tom je, že svěží vítr do stojatých vod přinášejí muzikanti z druhého břehu – rockeři okouzlení countryovými harmoniemi a náladami, kteří bez předsudků vystřihnou typickou countryovku i komplikovanou a stylově těžko zařaditelnou kompozici, případně se neštítí bez jakýchkoli zábran zkombinovat obojí. Mezi takové patří i táborští Please The Trees v čele s charismatickým zpěvákem Václavem Havelkou, kteří sami sebe charakterizují jako Indie / Alternative / Country. Koncem dubna vydali Please The Trees své druhé CD s tajuplným názvem Inlakesh (což v prastarém mayském pozdravu znamená něco jako „Ty jsi mé druhé já…“).

Pro osm kompozic z alba Inlakesh lze na tuzemské hudební scéně těžko hledat přirovnání, nutno se poohlédnout po té americké. Asi nejvýrazněji ovlivnila Please The Trees kapela Wilco, od které ale spíše než postupy hudební, načerpali odvahu a velkou míru svobodomyslnosti pro svoji vlastní tvorbu. Nejpatrnější je to u skladby In The New Light plné hudebních proměn, ve které tóny kytar dokonale vystihují střídání nálad od zklamání a nejistoty až po opatrnou naději. Na opačném pólu pak stojí zdánlivě bezstarostná countryovka Easy Ride s hebkými tóny steelky, ve které ale zaznívají slova plná rozpaků a bezvýchodnosti (Would you still love me / If I told you my real name? / Would you still like to marry me / After I introduced you to my wife and kids?). Zajímavý kontrast nabízí také duet Václava Havelky a Veroniky Buriankové Only Way, kde oba dva křehce a zranitelně zpívají: „I´ll do you no harm / I´ll break your arms and legs / If it´s the only way / To keep you close…“, aby posléze píseň gradovala za zvuků ostrých a řezavých, ale zároveň vysvobozujících a povznášejících, tónů kytar. Pod nejdelším názvem I’ll Share With Everyone Not Lucky Like Me se pro změnu skrývá tříminutový ryze instrumentální psychedelelický nářez. Nesnadno uchopitelná je i závěrečná čistě folková miniatura Be Still, v níž za střídmého doprovodu zpívá Václav Havelka stylem připomínajícím Neila Younga: „Don’t you worry my darlin‘ / That you’re missin‘ somethin‘ / Can’t you see the trees and mountains / For centuries standing still / Never complaining…“ Sečteno a podrtrženo, album Inlakesh přináší na naše poměry nebývalou směsici silných melodií, neskrývaných emocí, melancholie i střídmého optimismu.

Všechny písně jsou zpívány anglicky a nabízejí, jak výše uvedené úryvky naznačují, zajímavý zážitek i po textové stránce. Jejich autor Václav Havelka dokazuje, že je možné psát a zpívat slova plná poetiky nejen česky – pro ty, co pochybují o smysluplnosti anglických textů u českých kapel, skvělá ukázka, jak to může být dobré a krásné.

Inlakesh nahráli PTT během dvou týdenních sessions v domovském prostředí improvizovaného studia ve zkušebně v Táboře. Vedle současných členů kapely Zdeněk ‚ZOK‘ Kadlece (kytara), Miroslava Syrného (basa), Václava Havelky (zpěv, kytara) a Davida Koukala (bicí) na albu hrají i hosté Karel Sychra (basa), zpěvačka kapely Veena Veronika Burianková, David Babka (pedal steel), Martin Kosán (trumpeta), Bethany Lacktorin (smyčce a sbory), Lenka Krobotová a Petra Nesvačilová (sbory). Díky dalším nástrojům a hlasům získaly nahrávky na barevnosti.

Album (limitované vydání v počtu 400 kusů) vyšlo stejně jako prvotina kapely Lyon Prayer (2007) u Havelkova samizdatového vydavatelství Absent Hour Records a může se pyšnit pečlivě zpracovaným a velice vydařeným obalem.

PTT by rádi svojí hudbou oslovili posluchače nejen české, ale také zámořské. Březnové turné po USA, v jehož rámci se kapela zúčastnila i festivalu South by Southwest v texaském Austinu, naznačilo, že nejsou tak úplně bez šancí. Na domácí scéně patří v každém případě tvorba Please The Trees k tomu nejzajímavějšímu, co je v současnosti k mání a jejich album mezi nejlepší, která u nás poslední dobou vznikla. Inlakesh si zkrátka zaslouží pozornost každého, kdo se nebojí hudby stylově obtížně zařaditelné, koho nudí kolovrátkové opakování slok a refrénů či jednoduše má rád muziku, která v sobě skrývá bohatství pocitů, barev a nálad.

Please The Trees: Inlakesh
Absent Hour Records, 2010
Celkový čas nahrávky: 41:42 min
Veil Of Echo * In The New Light * Ear Heart * Easy Ride * Only Way * I’ll Share With Everyone Not Lucky Like Me * Next Song * Be Still